Pro začátečníky

Narazil jsem na jednom blogu na odkaz na BBC (ano, opět), ale tentokrát tam píší o psaní. V sekci Poetry for Beginners je tenhle úžasný text.

Let's begin with the fundamental question: what's the difference between poetry and prose? I think it's something to do with walking and dancing. Walking aims to get you somewhere; but when you dance you're just exactly where you want to be, you dance as a way of describing your excitement and you could go on and on doing it just for fun. You could do it for ever.

Poetry is danced language which means, when you're writing it or reading it, you mustn't rush to the end to find out what it means, but every line, every phrase, every word is an end in itself. That's the most important thing for me about poems. However small you split them, each part is still excited, still a whole.

Přací

Ať už je konečně pozdní léto nebo brzký podzim, aby už se dala nosit saka, dlouhé kalhoty, pít horký čaj a červené víno, jíst sladkosti, jablka a hrušky, číst těžké knihy a spát pod peřinou.
Kéž se potíme jen při placení a ne už když si objednáváme, kéž nemusíme přebíhat z jednoho stínu do druhého, kéž zatahujeme žaluzie kvůli soukromí a ne jen kvůli slunci.

***

Dýchá v permutaci dechu spí
v permutaci barvy a doteku

Až postupně zjišťuje
jak odlišné je jedno stéblo

Skrz spirálu ponořenou v hrnku
přes nejasnou hranici děr ve svetru
Prošlapala cestu
sama
bude vyprávět

***

Z krátkých doušků
srkání
ladění teploty
chodím teď po oblaku
prázdnou hlavou

Tajůstkářské stíny
občas i dveře do zahrad

V bylinkovém záhonu
hlínou čistý
prochází se
po tónech a pomlkách
rozmarýny
dobromysli

***

Přijdou deště

Jarní voda
dlouhý den
a peřiny bez konce

Otevřeš okna
budeš prát
zatímco bude tvrdnout chleba

Sevření povolí
přijdou deště

***

Žádné jizvy a krev

Snad jen
na pomačkaném prostěradle
ještě pořád
ty dlouhé vlasy

23 směr Kubánské náměstí, chvíli před osmou ráno

Cestou ze Zličína, kde jsme dlouho do noci nakládali hermelíny a nacpávali pálivé papričky nastrouhaným balkánem (ne, tento týden si nebudu moct promnout oči). Sedím v tramvaji, rozespalý, čtu Borgesovu povídku Tlön, Uqbar, Orbis Tertius.

Zvoní telefon, číslo neznám, ale zvednu to.

"Ondřej."
"Ahoj, tady Markéta."
"Ahoj."
"Ahoj. Nejsi s Marťou?"
Netuším o koho jde, ale naprosto zmaten odpovídám po pravě: "Ne, nejsem."
"Ty jsi ale prolhanej, určitě jo. Jsi tam s Marťou, viď?"
"Nejsem."
"Opravdu?"
"?"
"Jsi tam?"
"Jsem."
"Fakt s ní nejsi?"
"Nemáš špatný číslo?"
"Aha. Ahoj."

Ponořit se zpátky do Borgese a dojet až domů.

BBC je prima

Obzvlášť se mi líbí jejich web. A když jsem narazil Science & Nature > Human Body & Mind na sekci The Mind a tam na test What sex is your brain?, prostě jsem se musel podělit.

Marat/Sade

Česká televize mě teď často těší. Kieslowského Tři barvy: bílá včera, moc krásné. Nicméně mohu říct trochu znuděně: "To už znáááám, to už jsem viděl."

Ale dnes. Dnes večer. V deset večer. Na dvojce.

Bude skvělý film Petera Brooka Marat/Sade. Ech, tedy vlastně The Persecution and Assassination of Jean-Paul Marat as Performed by the Inmates of the Asylum at Charenton Under the Direction of the Marquis de Sade, abych byl zcela přesný. Původně divadelní představení, které Brook sám režíroval, líčí... no on ten název vlastně je poměrně jasný a výstižný.

Lahůdky

Zmínil jsem se mojí kamarádce Tereze o skvělém arabském bistru Chez Amis, které je ve Spálené ulici a kde úžasný pan Ahmed vítá každého úsměvem, mluví mnoha jazyky a pronáší neskutečné věty jako "Hmmm, dobrutka, pane, dobrutka, mňam, mňam, mňam.", "Á, musaka, dnes je vyborna, špenatova, vegetarian musaka. Dejte si mustafu." případně "Veeery good, sir, very good, the best falafel in town."

Tereza reagovala promptně, zapůjčila mi knížku Marshy Mehranové Polévka z granátových jablek. Příběh tří íránských sester, které si v malém irském městečku otevřou restauraci, kde podávají vybrané lahůdky, prokládá autorka recepty.

Zbylo mi jediné. Vzpomněl jsem si na jediné dvě mantry, které uznává Tom Robbins, a jednu jsem si vybral. Mňam.

Weles a Divoké víno

Přišel mi dnes do schránky nový Weles se žralokem na obálce a v mailu jsem měl vzkaz od Ludvíka Hesse, že je na světě i nové číslo jeho webového časopisu Divoké víno. Dva na jednoho. Takovou přesilovku si nechám líbit.

Gondry #2

Michel Gondry, jehož Eternal Sunshine of the Spotless Mind učaroval asi mnohým, má v kinech druhý celovečerák, tentokrát nejen ve vlastní režii ale i podle vlastního scénáře. The Science of Sleep. Trailerům se nedá věřit, mnohdy používají záběry, které ve filmech vůbec nejsou, často vyvolávají očekávání natolik přehnaná, hanba mluvit. Ale pokud se tomuhle traileru dá věřit aspoň trošku, bude Gondryho druhý velký film hodně velkou událostí.
Smutné samozřejmě je, a stalo se to už pravidlem, že přestože festivalová premiéra se už dávno konala (v únoru na Berlínském festivalu) a ta obyčejná se kvapem blíží, v českých kinech se má film objevit až na samém konci listopadu. Ale vem to čert, síť je velká, bit-torrent mocný.

Příběh snílka Stéphana, kterého hraje Gael García Bernal, a jeho sousedky Stéphanie se, zdá se, bude odehrávat na pomezí skutečnosti a snu, pravděpodobně s vydatnou dávkou postmoderní romantiky.

Myslím, že Terry Gilliam se může tiše usmívat, protože na okraji středního proudu má přinejmenším jednoho následovníka.

A ještě jedna věc. Tenhle film produkuje Warner Independent Pictures, tedy ta samá společnost, z jejíž náruče se nám dostalo takových krás jako je Before Sunset nebo A Scanner Darkly.

The Science of Sleep

Čtyři jazyky

For whatever it's worth, today I am thinking a lot about that day a couple of weeks ago when the group of mariachi girls came into the shop and one mariachi girl turned to another mariachi girl and said, "English, spanish, french and music: I speak four languages."

the heart is meat

Kampa pravidelná?

Šumař po úterním večeru na Kampě, kde od deseti hodin večer předčítal pro tuším asi osm posluchačů Noc s Hamletem, přislíbil, že akci hodlá hned toto úterý zopakovat (samozřejmě s jiným textem).

Možná první pravidelná akce vzešlá z blogů, o které vím. Snad to vydrží.

Kyklopův podcast

Tohle je link jen pro ty, kteří mají slabost pro Cohenovu píseň Hallelujah.

Dusno a jazz

Bohemia Jazz Fest 2006 - DSC00112
Originally uploaded by Ondra_L.

Přinejmenším kvůli dvěma věcem nebyl včerejšek jen dalším horkým a dusným dnem, kterých je teď plno.

Konečně krátce sprchlo.

Konal se první ročník Bohemia Jazz Festu.

Obojí bylo moc fajn, to druhé bylo ovšem jedinečné. Staroměstské náměstí a světoví jazzmani - skvělý letní koktejl. Pár mých fotek z toho odpoledne je tady.

Rayuela

73 - 1 - 2 - 116 - 3 - 84 - 4 - 71 - 5 - 81 - 74 - 6 - 7 - 8 - 93 - 68 - 9 - 104 - 10 - 65 - 11 - 136 - 12 - 106 - 13 - 115 - 14 - 114 - 117 - 15 - 120 - 16 - 137 - 17 - 97 - 18 - 153 - 19 - 90 - 20 - 126 - 21 - 79 - 22 - 62 - 23 - 124 - 128 - 24 - 134 - 25 - 141 - 60 - 26 - 109 - 27 - 28 - 130 - 151 - 152 - 143 - 100 - 76 - 101 - 144 - 92 - 103 - 108 - 64 - 155 - 123 - 145 - 122 - 112 - 154 - 85 - 150 - 95 - 146 - 29 - 107 - 113 - 30 - 57 - 70 - 147 - 31 - 32 - 132 - 61 - 33 - 67 - 83 - 142 - 34 - 87 - 105 - 96 - 94 - 91 - 82 - 99 - 35 - 121 - 36 - 37 - 98 - 38 - 39 - 86 - 78 - 40 - 59 - 41 - 148 - 42 - 75 - 43 - 125 - 44 - 102 - 45 - 80 - 46 - 47 - 110 - 48 - 111 - 49 - 118 - 50 - 119 - 51 - 69 - 52 - 89 - 53 - 66 - 149 - 54 - 129 - 139 - 133 - 140 - 138 - 127 - 56 - 135 - 63 - 88 - 72 - 77 - 131 - 58 - 131 -

"Co kdybychom vstoupili do národního sdružení mnichů božího požehnání?"
"Dát se k mnichům nebo žít na státní útraty..."
"Čekaly by nás úžasné úkoly," řekl Traveler a sledoval Oliveirův dech. "Jako kdybych to viděl před sebou; naší povinností by bylo modlit se a žehnat osobám, předmětům a oněm záhadným končinám, které Ceferino nazývá místy zastavení."
"Tohle bude jedno z nich," řekl Oliveira jako z dálky. "Tohle je vysloveně místo zastavení, bratříčku."
"A kromě toho bychom žehnali i osetým polím a snoubencům postiženým soky."
"Pověz to Cefemu," ozval se Oliveirův hlas z kteréhosi místa zastavení. "Měl bych chuť... Ty, když o tom teď uvažuju, Cefe je přece Uruguayec."
Traveler mu neodpověděl; díval se na Ovejera, který vešel dovnitř, sklonil se k nemocnému a měřil mu tep hysterie matinensis jugulata.
"Mniši, kterí musí neustále bojovat proti všemu duchovnímu zlu," řekl Oliveira zřetelně.
"Ach tak," řekl Ovejero, aby ho povzbudil.

Julio Cortázar: Nebe, peklo, ráj

Stimulace

something to write in
Originally uploaded by Ondra_L.

Rozhodl jsem se vyprovokovat sám sebe, donutit se psát. Zakoupil jsem zápisník Moleskine, zlákán reklamními hláškami (psal do něj Van Gogh i Hemingway).

Zabralo to. Dokonce už jsem si do něj nakreslil i obrázek.

***

Spí pod tenkým prostěradlem
protože
tak by to dělali na jihu

Semena z granátových jablek
rozmačkat v dlani
a rozetřít po stehnech
I takové sny mívá

V zásuvkách plných zbytečností
křísí příběhy

Sny

Nejzajímavější bývají ta prolnutí konců snů do začátků reality.

Z bytu, do kterého kdosi vcházel, jsem se najednou přenesl do kavárny - tím, kdo vchází, jsem byl tentokrát já. U stolu seděla žena, kterou znám. Otevřela ústa, ale místo slov z nich vycházelo zvonění telefonu.

Bylo něco po deváté ráno, vedle postele mi zvonil mobil - volal Václav a potřeboval zjistit, kdy mu jede vlak.

Kavárenští blázni

Pravděpodobně se jmenoval Jan a byl to Slovák, prý 44, prý léčí lidi. Oholená hlava, bradka, pivo v ruce. Říkal nám "děcka". Říkal nám: "Děcka, nezlobte se, nezlobte se, léto je úžasná doba, úžasná." Vykládal skoro půl hodiny v kuse, s úsměvem kreslil v barvách budoucnost a tvořil svou/naší co-kdyby-realitu.

Asi se jednou stanu kavárenským bláznem.

Barvy

Unsnul jsem.

Došlo mi, že už pár let žiju v hnědé a temně červené a jakákoli narušení tohoto spektra jsou mi vlastně proti srsti. Je čas minimalizovat, škrtat. Všiml jsem si, že dokonce i velbloud, který ukrývá ve svém těle ženu i lva (a za přilehlou pyramidou má schované dva bratry), je orámovaný tmavěčerveným dřevem.

Půjdu se probouzet.

Říkali v televizi

(V souvislosti s přemnožením jakéhosi hmyzu v Krkonoších:)

Příroda by si asi neporadila.

Jsme moc moc moc omezená civilizace.

Three blind

Three blind
Originally uploaded by Ondra_L.