Nástup

café Mitte / Wallpaper
Originally uploaded by lipár.

Není krásnější část roku, než je nástup podzimu. Je teplo, ale ne moc. Svítí slunce, ale vítr přitom začíná dostatečně jasně dávat najevo, kdo tady má rozhodující hlas. Zahrádky jsou ještě otevřené, ale vydrží jen ti opravdu vytrvalí diskutéři.

Až poránu ucítíte, že na lehké boty už je opravdu příliš pokročilá roční doba. Že k tmavým brýlím bude lepší přihodit i šálu. Že je nezbytně nutné zakoupit nový zápisník, protože se čas láme a míchat hrušky s letními jablky dost dobře nelze. Pak se vydejte na dobrou kávu s knihou, kterou vám někdo doporučil. A pro jistotu i s deštníkem.

Mimochodem, nástup podzimu se ideální hodí také: k vylizování sklenic s marmeládou / medem / javorovým sirupem (pokud možno prstem), sledování filmů, které před kritiky neobstojí, pobíhání po trouchnivějících trámech vesnické kůlny a nakupování nábytku čistě kvůli chystaným dýchánkům s přáteli.

Na viděnou v kavárně!

Nalévají

Jasně, všiml jsem si. Stromy se probarvují, objevují se kabáty. To jsou náznaky. Ale podzim má asi i vlastní znělku: potrubím v domě se rozlévá voda.

Bydlet ve Vídni

-->
Originally uploaded by lipár.

Bydlet ve Vídni, nedaleko Muzea moderního umění, v jednom z domů, které mají v přízemí obchod s designovým nábytkem. Zajít občas na kávu a něco sladkého, popíjet a číst, občas si něco zapsat. Nepodivovat se tomu, že člověk dostane k dobré kávě i dobrou vodu z kohoutku ve sklence s nápisem Wiener Wasser, že mu při večeři nezačnou odnášet ze stolu hned, jak dojí, ale až ve chvíli, kdy dojedí všichni u stolu. Bez ohledu na počasí chodit pěšky. Čas od času se stavit v galerii, sem tam zajít do knihkupectví. Bydlet pár minut chůze od centra v místě, kde je v ulici pekárna i obchod s kufry a taškami, kostel i zakoutí s pár stromy.

Tunely

Do šedivých dní jeden rychlý překlad.

A jestli sníh zasype
to místo, kde bydlím.
A jestli mí rodiče budou plakat,
vykopu tunel,
co povede od mého okna k tomu tvému,
jo, tunel od mého okna k tomu tvému.
Vylezeš po komíně
a setkáme se uprostřed,
uprostřed města.
A jelikož tu nikdo jiný není,
necháme si narůst vlasy
a zapomeneme všechno, co jsme dřív věděli,
kůže nám postupně zesílí
z toho přebývání na sněhu.

Měníš všechno to olovo,
co mi leží v hlavě,
a když hasne den,
slyším tě zpívat zlatavou píseň.

Pak jsme se snažili pojmenovat vlastní děti,
ale zapomněli jsme všechna jména,
která jsme znávali.
Ale někdy se rozpomeneme na vlastní ložnice
a na ložnice našich
a na ložnice kamarádů.
Myslíme pak na naše;
co se s nimi asi ksakru stalo?

Měníš všechno to olovo,
co mi leží v hlavě,
a když hasne den,
slyším tě zpívat zlatavou píseň,
tu písničku, kterou jsem se snažil zazpívat.

Pročisti barvy, pročisti mi hlavu.
Pročisti barvy, pročisti mi hlavu,
a popel z barev rozprostři
mi po srdci

(Arcade Fire - Neighborhood #1 (Tunnels))

***

Pak už vidí jen
klíny klíny klíny

Tlukot noci
oči v jednom ohni
a klíny klíny klíny

Listopad tě ucpe
Všechno tam patří
nic nezapadá
Jakoby tělo
vyplňovalo mezery

Před svátky

Vánoce jsou sice ještě téměř celé dva měsíce daleko, ale jak jsem zaslechl, mnozí už se začali chystat. "Chci mít nakoupeno do konce listopadu, v prosinci do obchodů nehodlám vůbec páchnout," svěřila se mi kamarádka.

Na takovou praktickou přípravu jsem narazil i na flickru - tiskařská firma Moo, s kterou dlouhodobě spolupracují, vyhlásila soutěž o nejprodávanější / nejvtipnější / nejlepší fotografický / nejlepší nefotografický design vánočního přání. Na flickru tak vznikla skupina, kam lze návrhy nahrávat. Občas kýč, ale sem tam člověk narazí na povedený kousek. 40 kusů přání dle vlastního výběru a s personalizovaným potiskem zadní strany stojí příjemných 14,99 EUR. (Mimochodem, vítěz každé kategorie dostane 2000 USD.)

Méně praktický přístup k přípravě na Vánoce vypadá tak, že si člověk pustí Noční můru před Vánoci. (Safra, až teď jsem si všiml, že český distributor se rozhodl film přejmenovat na Ukradené Vánoce.)

'Twas a long time ago, longer now than it seems, in a place that perhaps you've seen in your dreams. For the story that you are about to be told took place in the holiday worlds of old. Now, you've probably wondered where holidays come from. If you haven't, I'd say it's time you begun.

Pozapomenutý

Nemohu se ubránit dojmu, že na Finleyho Quaye se tak trošku zapomnělo. Jenže jeho Spiritualized mi pokaždé zvedne náladu, zrychlí tep a narovná záda.

Knoflíky hlasitosti doprava, světla zhasnout, sesednout ze židle.

***

V neděli ráno se dávají poznat
ty co plakaly
ty co nedospaly
ty co neviděly

Autobusem
městem ponořeným do čaje

Co která poztrácela
hledám

Listy

Podzim je čas na čaj a dopisy. Jeden za všechny, protože to je podzim, to je fall.

E-Bow The Letter

Look up. What do you see? All of you and all of me, fluorescent and starry, some of them they surprise. busride. I went to write this, 4 a.m., this letter. Fields of poppies, little pearls. All the boys and all the girls--sweet-toothed, each and every one a little scary. I said your name. I wore it like a badge of teenage film stars, hash bars, cherry mash and tin foil tiaras. Dreaming of Maria Callas, whoever she is. This fame thing, I don't get it. I wrapped my hand in plastic to try to look through it. Maybelline eyes and girl-as-boy moves. I can take you far. This star thing, I don't get it. [I'll take you over. I'll take you there.] Aluminum, it tastes like fear. Adrenaline, it pulls us near. Will you live to 83? Will you ever welcome me, will you show me something that nobody else has seen? Smoke it, drink. Here comes the flood, anything to thin the blood. These corrosives do their magic slowly, and sweet. Phone, eat it, drink. Just another chink, cuts and dents they catch the light. Aluminum, the weakest link. I don't want to disappoint you. I'm not here to anoint you. I would lick your feet but is that the sickest move, I wear my own crown, and sadness, and sorrow, and who'd of thought tomorrow could be so strange? My loss. And here we go again. [I'll take you over. I'll take you there.] Aluminium, it tastes like fear. Adrenaline, it pulls us near. It tastes like fear. It pulls us near. Look up. What do you see? All of you and all of me, flourescent and starry, some of them they surprise. I can't look it in the eyes. Seconal, spanish fly, absinthe, kerosene, cherry-flavored neck and collar. I can smell the sorrow on your breath. The sweat, victory and sorrow. This smell thing, I got it. [I'll take you over. I'll take you there.] Aluminum, it tastes like fear. Adrenaline, it pulls us near. It tastes like fear. It pulls us near. It tastes like fear. It pulls us near.
(R.E.M.)

(A ještě drobnost do závorky, na kterou jsem narazil o chvilku později.)

Update 7/10:
Corwex duchaplně přihodil odkaz na video.

Knihovna

Knihovna je jiná. Ano, proměnila se od mojí poslední návštěvy, ale nezměnilo se nic na tom, že zůstává světem pro sebe. Venku, za velkými dveřemi pobíhám spolu se svými přáteli z práce do práce a z tramvaje do tramvaje, uvnitř mě knihovník u terminálu vítá nejistým úsměvem a svým profesionálně tlumeným "dobrýden", při kterém snímá z karty čárový kód.

Poezii smísili s beletrií. Asi jen čas ukáže, jestli to poezii prospěje ("Tak kdepak tu mají toho Škvoreckého? Jéje, Marie Šťastná, Akty? To zní zajímavě."), nebo ne ("Mondieu, kampak mi schovali Rimbauda? To já snad raději půjdu do kavárny a dám si absint.").

Cestou do oddělení časopisů jsem narazil na postmoderního multikulturního městského pseudobuddhistu, byl celý batikovaný, neměl vlasy, na krku velké dřevěné korále a po linoleu knihovny kráčel bosky. Knihovna.

Podzim je blízko.

Cestou

i just sat there and wrote
Originally uploaded by Ondra_L.

Cestou na Břevnov za starým básníkem jsem se zastavil u letohrádku královny Anny. Jako každý podzim. Je tam nejlíp.

Vzpomněl jsem si, že poprvé jsem se tam sám vydal před pár lety, když probíhala Praha město kultury 2000 a u letohrádku stál prosklený kvádr, který po doteku začal barevně svítit a vydával podivné zvuky. Když se stmívalo, bylo to vpravdě kouzelné. Ale to bylo vlastně i to dnešní slunce.

Dámy a pánové

summer has gone
Originally uploaded by Ondra_L.

Dámy a pánové, seznamte se - to je Podzim, pár měsíců tu teď bude s námi.

Co dělat na Zahradním Městě, když je člověku skoro dvacetpět a je podzim

Čtení na tenhle víkend:
Václav Cílek - Krajiny vnitřní a vnější
Pití na tenhle víkend:
lapsang souchong
Jídlo na tenhle víkend:
houby

A abych nezapomněl, podzim je tu...

Zátiší s hruškou / Still-life with a pear
Originally uploaded by Ondra_L.

...aspoň když se podívám z okna, tak to tak vypadá. Šedivo, chladno, pršavo.
Takhle fotka je z jara, ale nějak mi do té nálady zapadá.