Cestou na Břevnov za starým básníkem jsem se zastavil u letohrádku královny Anny. Jako každý podzim. Je tam nejlíp.
Vzpomněl jsem si, že poprvé jsem se tam sám vydal před pár lety, když probíhala Praha město kultury 2000 a u letohrádku stál prosklený kvádr, který po doteku začal barevně svítit a vydával podivné zvuky. Když se stmívalo, bylo to vpravdě kouzelné. Ale to bylo vlastně i to dnešní slunce.
Žádné komentáře:
Okomentovat