V café Fra zakoupil jsem dnes příjemné (básnický debut Jonáše Hájka) i užitečné (čert vem to, že Herlitz je prý začal dělat a prodává je levněji).
čtvrtek 26. dubna 2007
úterý 24. dubna 2007
pondělí 23. dubna 2007
ČTK: Cenu F. X. Šaldy dostane Jan Štolba
Dnes na Českých novinách:
Laureátem Ceny F. X. Šaldy za rok 2006 se stane esejista, básník a hudebník Jan Štolba. Nadační fond Společnosti F. X. Šaldy ocenil jeho soubor esejů Nedopadající džbán a jeho soustavné kritické sledování české soudobé poezie.
pátek 20. dubna 2007
Videa z Noci literatury (low-fi)
David Prachař / J. L. Borges
Radka Fidlerová / H. Murakami
Ivan Řezáč / A. Kubin
Marta Vančurová, Jan Potměšil a Tomáš Karger / I. Kertész
Vanda Hybnerová & Circus Ponorka / M. Ajvaz
Jiří Ornest / P. Popescu
Kateřina Winterová / J. Zeh
Radka Fidlerová / H. Murakami
Ivan Řezáč / A. Kubin
Marta Vančurová, Jan Potměšil a Tomáš Karger / I. Kertész
Vanda Hybnerová & Circus Ponorka / M. Ajvaz
Jiří Ornest / P. Popescu
Kateřina Winterová / J. Zeh
čtvrtek 19. dubna 2007
Sedm z devíti
Noc literatury se povedla, víc než loni, řekl bych. Stačili jsme oběhnout sedm z devíti literárních stanovišť. Jindřišskou věž a kolektory pod Senovážným náměstí jsem si nechal ujít. Nevím, jestli mě odradila ta extrémní výška, resp. hloubka, nebo jestli už jsem prostě nechtěl rozmělňovat zážitek ze sedmé zastávky dnešního literárního přebíhání.
Krypta Kostela Nejsvětějšího Salvátora. David Prachař četl povídku J. L. Borgese Tajný zázrak. Text, který znám, dobře podaný. (Příběh českého spisovatele odsouzeného za nacistické okupace k popravě, kterému Bůh splní přání a poskytne mu rok života navíc - okamžik mezi povelem k palbě popravčí čety a výstřelem se pro spisovatele stává zastaveným časem, tajným zázrakem, o kterém ví pouze on.)
Podzemní sál literární kavárny v Řetězové. Radka Fidlerová četla z románu H. Murakamiho Kafka na pobřeží. Velmi vtipné. (Ukázka popisovala setkání postaršího knihovníka s dvěma feministkami, za přítomnosti hlavního hrdiny. Nakonec se ukáže, že postarší knihovník je vlastně tak trochu hodně žena.) Jak bohužel po skončení poznamenala Venda, ukázka byla velmi odlišná od zbytku románu.
Presbytář kostela sv. Šimona a Judy. Ivan Řezáč četl z knihy A. Kubina Země snivců. Snové, a to tak, že se člověk chvílemi až ztrácel. Také naprosto nejkomornější - v presbytáři bylo všeho všudy asi jen dvanáct židlí. Zážitek z poslechu poněkud kazili pozdně příchozí, ale poslední okamžiky už všichni jen tiše seděli a nechali se textem unášet.
Španělská synagoga. Marta Vančurová, Jan Potměšil a Tomáš Karger četli z Likvidace maďarského autora I. Kertésze. Bohužel nejslabší zážitek celé noci. Nikoli obsahem, který byl zajímavý a navíc korespondoval s prostorem synagogy. Herce bylo bohužel špatně slyšet. Jejich vystoupení zajímavě doplnil aktivní postarší pán, který hned v úvodu přišel fotit Martu Vančurovou velmi zblízka. Hosteska ho nejen odvedla zpět do davu, ale navíc ho upozornila, že fotit je v tomto prostoru zakázáno. Omlouvám se.
České_centrum Praha. Vanda Hybnerová četla (za hudebního doprovodu Cirku Ponorka) z knihy Michala Ajvaze Druhé město. Druhý nejlepší zážitek. Projev Vandy Hybnerové byl sugestivní, hudební doprovod místy až šamanský, což ostatně čtenému textu vyhovovalo. Člověk na pomezí dvou vedle sebe existujících měst. Živě samplovaná kytara a živý zpěv. České centrum je prostor trošku chladný, ale pro takovou produkci zcela vhodný. Navíc je tam právě teď výstava fotografií stolů českých spisovatelů.
Galery Art Factory. Jiří Ornest četl (pod záštitou Rumunského kulturního centra) z knihy Návrat rumunského autora Petrua Popeska. Překvapení večera. Na adrese Václavské náměstí 15 bych nečekal nic víc, než garáže. Ale z garáží se dá vystoupat do patra, kde je galerie, mimochodem plná barvami hýřících maleb (favoritem večera se stal obraz, kde je vyobrazena silueta Ježíše, všechny tři Powerpuff Girls a nápis "You're welcome"). Ukázka zněla zajímavě - rumunský emigrant popisuje přílet do Prahy, šedivé, betonové, plné smogu, ze slunné Kalifornie.
Pasáž Alfa. Kateřina Winterová četla z textu německé autorky Juli Zeh. A bylo to to nejlepší, co jsem během Noci literatury zažil. (Přestože pasáží Alfa se chvíli nesl hlasitý smích ruské prodavačky suvenýrů.) Kateřina Winterová čtení pojala skutečně jako herečka, souvislý monolog to ostatně umožňoval velmi dobře. Položila se do toho. Komunikovala s publikem. Byla nejlepší.
Právě proto už jsem nevystoupal na Jindřišskou věž, ani jsem nesestoupil do podzemí. Sedl jsem na tramvaj a jel domů.
Krypta Kostela Nejsvětějšího Salvátora. David Prachař četl povídku J. L. Borgese Tajný zázrak. Text, který znám, dobře podaný. (Příběh českého spisovatele odsouzeného za nacistické okupace k popravě, kterému Bůh splní přání a poskytne mu rok života navíc - okamžik mezi povelem k palbě popravčí čety a výstřelem se pro spisovatele stává zastaveným časem, tajným zázrakem, o kterém ví pouze on.)
Podzemní sál literární kavárny v Řetězové. Radka Fidlerová četla z románu H. Murakamiho Kafka na pobřeží. Velmi vtipné. (Ukázka popisovala setkání postaršího knihovníka s dvěma feministkami, za přítomnosti hlavního hrdiny. Nakonec se ukáže, že postarší knihovník je vlastně tak trochu hodně žena.) Jak bohužel po skončení poznamenala Venda, ukázka byla velmi odlišná od zbytku románu.
Presbytář kostela sv. Šimona a Judy. Ivan Řezáč četl z knihy A. Kubina Země snivců. Snové, a to tak, že se člověk chvílemi až ztrácel. Také naprosto nejkomornější - v presbytáři bylo všeho všudy asi jen dvanáct židlí. Zážitek z poslechu poněkud kazili pozdně příchozí, ale poslední okamžiky už všichni jen tiše seděli a nechali se textem unášet.
Španělská synagoga. Marta Vančurová, Jan Potměšil a Tomáš Karger četli z Likvidace maďarského autora I. Kertésze. Bohužel nejslabší zážitek celé noci. Nikoli obsahem, který byl zajímavý a navíc korespondoval s prostorem synagogy. Herce bylo bohužel špatně slyšet. Jejich vystoupení zajímavě doplnil aktivní postarší pán, který hned v úvodu přišel fotit Martu Vančurovou velmi zblízka. Hosteska ho nejen odvedla zpět do davu, ale navíc ho upozornila, že fotit je v tomto prostoru zakázáno. Omlouvám se.
České_centrum Praha. Vanda Hybnerová četla (za hudebního doprovodu Cirku Ponorka) z knihy Michala Ajvaze Druhé město. Druhý nejlepší zážitek. Projev Vandy Hybnerové byl sugestivní, hudební doprovod místy až šamanský, což ostatně čtenému textu vyhovovalo. Člověk na pomezí dvou vedle sebe existujících měst. Živě samplovaná kytara a živý zpěv. České centrum je prostor trošku chladný, ale pro takovou produkci zcela vhodný. Navíc je tam právě teď výstava fotografií stolů českých spisovatelů.
Galery Art Factory. Jiří Ornest četl (pod záštitou Rumunského kulturního centra) z knihy Návrat rumunského autora Petrua Popeska. Překvapení večera. Na adrese Václavské náměstí 15 bych nečekal nic víc, než garáže. Ale z garáží se dá vystoupat do patra, kde je galerie, mimochodem plná barvami hýřících maleb (favoritem večera se stal obraz, kde je vyobrazena silueta Ježíše, všechny tři Powerpuff Girls a nápis "You're welcome"). Ukázka zněla zajímavě - rumunský emigrant popisuje přílet do Prahy, šedivé, betonové, plné smogu, ze slunné Kalifornie.
Pasáž Alfa. Kateřina Winterová četla z textu německé autorky Juli Zeh. A bylo to to nejlepší, co jsem během Noci literatury zažil. (Přestože pasáží Alfa se chvíli nesl hlasitý smích ruské prodavačky suvenýrů.) Kateřina Winterová čtení pojala skutečně jako herečka, souvislý monolog to ostatně umožňoval velmi dobře. Položila se do toho. Komunikovala s publikem. Byla nejlepší.
Právě proto už jsem nevystoupal na Jindřišskou věž, ani jsem nesestoupil do podzemí. Sedl jsem na tramvaj a jel domů.
Dorka
Teodora Žurková
DUBNOVÁNÍ
(ze sbírky Horkou jehlou v kupce sena)
DUBNOVÁNÍ
(ze sbírky Horkou jehlou v kupce sena)
Až mi hruď sluncem a jarem pukne
nebudeš při tom.
Nevadí. Rozletím se.
Až se mi v šíleném záklonu smích z úst posype
nebudeš při tom.
Nevadí. Rozsypu se.
To až mi narostou vlasy a paže
to si tě najdu a vsadím tě do nich.
Nevadí? Prorostu tě.
(Teodora Žurková, 1980-2007)
Nový Wagon
Jak už upozornil Šumař, je na světě nové číslo Wagonu. Kdo jsou autoři nového čísla? Petr Čermáček, Jonáš Červinka, Viola Fischerová, Hana Fousková, Richard R. Klíčník, Petr Kukal, Martin Provazník, Miloš Říha, Ivana Svobodová, Miroslav Václavek, Irena Václavíková.
středa 18. dubna 2007
Hromada
Některé věci přicházejí v chuchvalcích, prostě pohromadě. Během včerejšího odpoledne jsem měl možnost se poprvé osobně setkat s Bogdanem Trojakem (jeho poezii mám rád, na jeho povídky, z kterých dal včera ochutnat, se těším). Večer v kavárně Jericho s hrstkou lidí okolo Dobré adresy byl také příjemně stimulujícím zážitkem (u vína se vždycky nejlépe domlouvají společné projekty). Dnešní odpolední káva v Montmartru s Jonášem a Evou to vše příjemně uzavřela. Vlastně ne. Zítra se bude navazovat Nocí literatury. Už kvůli tomu Borgesovi.
úterý 17. dubna 2007
Voda
Menší ekologická agitace: Treehugger připomíná (u příležitosti blížícího se dne Země), proč je balená voda zlo.
pondělí 16. dubna 2007
Zombie
Jen krátký příběh pondělního rána.
Pondělí ráno, asi deset minut před osmou. Vstávám. Zapínám počítač. Zpráva po skypu od kamarádky Evičky, kterou jsem potkal po delší době minulý čtvrtek cestou na zmrzlinu, se zmrzlinou v ruce.
Je na čase rozšířit teorii komunikace. Z2Z, zombie-to-zombie komunikace.
Pondělí ráno, asi deset minut před osmou. Vstávám. Zapínám počítač. Zpráva po skypu od kamarádky Evičky, kterou jsem potkal po delší době minulý čtvrtek cestou na zmrzlinu, se zmrzlinou v ruce.
"se mi podarilo utopit telefon a potrebuju mluvit s brachou... nezavolal bys mu prosim prosim aby se pripojl na skype? asi bude spat a bude protivnej."Jsem rozespalý, oteklý, opuchlý a ještě moc nevnímám.
"Haló."Snadné. V polospánku.
"Ahoj, neznáš mě, ale tvoje sestra mi právě psala po skypu, že utopila telefon a nutně s tebou potřebuješ mluvit. Mohl by ses připojit na skype?"
"???"
"..."
"Jasně."
"Díky."
"Nashle."
"Nashle."
Je na čase rozšířit teorii komunikace. Z2Z, zombie-to-zombie komunikace.
pátek 13. dubna 2007
Tábor
Sledovat dokumentární film Jesus Camp je zážitek, na který jsem se těšil delší dobu. Ukazuje, co se také odehrává ve Spojených státech. Vlna nových křesťanů. V tomto konkrétním případě jde hlavně o to, jak vypadá působení na děti. A že je o čem mluvit a co točit.
Becky Fisherová, dětská pastorka, mluví celkem otevřeně o tom, že je potřeba pracovat s dětmi. Jednak proto, že celosvětově tvoří třetinu celé populace, ale také z toho důvodu, že nepřítel s nimi pracuje také. Mluví o tom, že chce, aby křesťansk děti stejnou měrou pokládaly své životy za víru, jako to dělají muslimské děti. "No, promiňte, ale pravdu je přece na naší straně."
A nemluví jen Becky. Děti, které se účastní biblické tábora, který pořádá, mluví o svém vztahu k Bohu/Ježíši, Satanovi i ostatním církvím, Georgi W. Bushovi, darwinistické teorii evoluce (muž v televizním dokumentu: "Že prý jsme vznikli z nějakého slizu?") i globálním oteplování (což je jasný výmysl, protože teplota se zvýšila pouze o 0,6 stupně, takže to přece lidem nemůže ublížit a navíc je to Boží záměr). Poslouchají křesťanský hard-rock/metal (ne, to není vtip).
V části filmu z Colorado Springs se v souvislosti s tím, že se jedná o zřejmě nejvýznamnější středisko nových amerických evangelických organizací, objevuje zajímavé slovo "megachurches". Vypadají přibližně jako Sazka Arena.
(V samém závěru, když už běží titulky, se jedna z holčiček ptá na ulici sedícího staršího muže: "Kdybyste teď zemřel, kam myslíte, že byste šel." "Do nebe." "Jste si tím jistý?" "Jo." "Opravu?" "Jo." "Dobře." Pár kroků od něj poznamenává směrem ke kamarádům: "Myslím, že je to muslim.")
Jako hlas druhé strany se ve filmu objevuje rozhlasový komentátor Mike Papantonio, který připomíná to, jaký vliv má nové křesťanství na politický život v USA. Je to křesťan.
Jsem vlastně docela rád, že se v Čechách církvi nedaří navázat vztah s veřejností. A mimochodem, Harry Potter je zlo.
Becky Fisherová, dětská pastorka, mluví celkem otevřeně o tom, že je potřeba pracovat s dětmi. Jednak proto, že celosvětově tvoří třetinu celé populace, ale také z toho důvodu, že nepřítel s nimi pracuje také. Mluví o tom, že chce, aby křesťansk děti stejnou měrou pokládaly své životy za víru, jako to dělají muslimské děti. "No, promiňte, ale pravdu je přece na naší straně."
A nemluví jen Becky. Děti, které se účastní biblické tábora, který pořádá, mluví o svém vztahu k Bohu/Ježíši, Satanovi i ostatním církvím, Georgi W. Bushovi, darwinistické teorii evoluce (muž v televizním dokumentu: "Že prý jsme vznikli z nějakého slizu?") i globálním oteplování (což je jasný výmysl, protože teplota se zvýšila pouze o 0,6 stupně, takže to přece lidem nemůže ublížit a navíc je to Boží záměr). Poslouchají křesťanský hard-rock/metal (ne, to není vtip).
Křesťanství v době powerpointových prezentací a války v Iráku.Je příjemné, že Heidi Ewingová, režisérka filmu Jesus Camp, nechává Becky i děti jen tak mluvit a vyprávět. Zachycuje je v soukromí. Ukazuje je, když pronášejí (osmiletí, desetiletí) věty dospělých. ("A o to tady jde. Amerika je přece Bohem vyvolený národ, ne?") ("Spousta lidí umírá kvůli Bohu a nebojí se. Nevidím důvod mít strach.")
"Kolik z vás chce patřit mezi ty, kteří s nadšením položí život za Ježíše?" Děti nadšeně křičí, smějí se a hlásí se.
Stvoření Adama a Evy demonstrováno s pomocí Kena a Barbie.
Mluvení božskými jazyky.
Becky Fisherová, která chystá prezentaci o hříchu a hledá vhodný font, kterým by napsala slovo smrt. A najde ho. "Mám tu někde jeden, z kterého cáká krev."
Děti mluvící k papírové figuríně George W. Bushe, dotýkající se ho s nábožnou úctou, modlící se k němu. Na pozadí americká vlajka.
Pastor hřímající proti potratům, předvádějící plastové figurky údajných šestitýdenních děti (ne, nikoli ty, které znáte z fotografií, ale prostě jen zmenšené děti) a lepící dětem přes ústa pásky s nápisem "Life".
Poměrně často se vyskytující věta "Huh, that's pretty cool."
V části filmu z Colorado Springs se v souvislosti s tím, že se jedná o zřejmě nejvýznamnější středisko nových amerických evangelických organizací, objevuje zajímavé slovo "megachurches". Vypadají přibližně jako Sazka Arena.
(V samém závěru, když už běží titulky, se jedna z holčiček ptá na ulici sedícího staršího muže: "Kdybyste teď zemřel, kam myslíte, že byste šel." "Do nebe." "Jste si tím jistý?" "Jo." "Opravu?" "Jo." "Dobře." Pár kroků od něj poznamenává směrem ke kamarádům: "Myslím, že je to muslim.")
Jako hlas druhé strany se ve filmu objevuje rozhlasový komentátor Mike Papantonio, který připomíná to, jaký vliv má nové křesťanství na politický život v USA. Je to křesťan.
Jsem vlastně docela rád, že se v Čechách církvi nedaří navázat vztah s veřejností. A mimochodem, Harry Potter je zlo.
čtvrtek 12. dubna 2007
Po roce znovu: Noc literatury
Druhý ročník příjemné akce zvané Noc literatury se bude konat ve čtvrtek 19. dubna. Co konkrétně se bude číst a na jakých místech je uvedeno na webu Prahy. Obzvlášť se těším na Borgesovy Artefakty (v podání Davida Prachaře).
Hopiťuc 2007
Sdružení HOPIŤUC 2007 vyhlašuje 1. ročník literární soutěže na volné téma, a to v kategoriích:
Práce zasílejte nejlépe na e-mail adresu hopituc@centrum.cz s udáním Vašeho jména, adresy bydliště a data narození a telefonního kontaktu na Vás, nebo také poštou na adresu: M.Vodičková, L. B. Schneidera 22, 370 01 České Budějovice. Obálku prosíme označit heslem HOPIŤUC 2007.
Uzávěrka soutěže je 30. 6. 2007. Práce, které obdržíme po tomto datu již nebudou zařazeny do soutěžního hodnocení.
Vyhodnocení jednotlivých kategoriích proběhne v měsíci říjnu 2007 v Českých Budějovicích, s kulturním programem a za účasti porotců. Vybrané autory budeme podrobně informovat.
- PRÓZA
Skupina A: věk 15 – 18 let
Skupina B: věk 18 – 21 let
Téma: volné
Rozsah: 3 – 5 stran formátu A4
- POEZIE
Skupina A: věk 15 – 18 let
Skupina B: věk 18 – 21 let
Téma: volné
Rozsah: max. 200 veršů
Práce zasílejte nejlépe na e-mail adresu hopituc@centrum.cz s udáním Vašeho jména, adresy bydliště a data narození a telefonního kontaktu na Vás, nebo také poštou na adresu: M.Vodičková, L. B. Schneidera 22, 370 01 České Budějovice. Obálku prosíme označit heslem HOPIŤUC 2007.
Uzávěrka soutěže je 30. 6. 2007. Práce, které obdržíme po tomto datu již nebudou zařazeny do soutěžního hodnocení.
Vyhodnocení jednotlivých kategoriích proběhne v měsíci říjnu 2007 v Českých Budějovicích, s kulturním programem a za účasti porotců. Vybrané autory budeme podrobně informovat.
Čmelák a svět: knižní hlídka
Uniklo mi, že už vyšlo nové Psí víno. Více o tom, jaké je ve své nové podobě na Čmelákovi a světě.
Snad jen jedna moje poznámka, vzniklá z hledání odkazu na web Psího vína: proč literární časopisy tak podceňují internet?
Snad jen jedna moje poznámka, vzniklá z hledání odkazu na web Psího vína: proč literární časopisy tak podceňují internet?
úterý 10. dubna 2007
Rozmarýna: Benefiční módní show
Rozmarýny Simona a Káťa přichystaly další prima akci. 29/4/2007 v Paláci Akropolis pořádají benefiční módní show, kde budou k vidění a zakoupení jak modely od profesionálních návrhářek, tak od dětí z dětských domovů.
pondělí 9. dubna 2007
Bondy zemřel
Zatím je to nepotvrzená informace, ale dnes ráno údajně zemřel Egon Bondy.
Update 9/4/2007 v 21.50: článek o Bondym na Wikipedii už je pozměněn, přestože ČTK na Českých novinách zatím o případném Bondyho úmrtí nemá ani čárku.
Update 10/4/2007 v 8.00: ČTK zprávu dnes v 7.40 potvrdila, Egon Bondy zemřel.
Update 13/4/2007: Eduard Chmelár: Totálny realista Egon Bondy (link via Šumařův sumář)
Update 9/4/2007 v 21.50: článek o Bondym na Wikipedii už je pozměněn, přestože ČTK na Českých novinách zatím o případném Bondyho úmrtí nemá ani čárku.
Update 10/4/2007 v 8.00: ČTK zprávu dnes v 7.40 potvrdila, Egon Bondy zemřel.
Update 13/4/2007: Eduard Chmelár: Totálny realista Egon Bondy (link via Šumařův sumář)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)