Krypta Kostela Nejsvětějšího Salvátora. David Prachař četl povídku J. L. Borgese Tajný zázrak. Text, který znám, dobře podaný. (Příběh českého spisovatele odsouzeného za nacistické okupace k popravě, kterému Bůh splní přání a poskytne mu rok života navíc - okamžik mezi povelem k palbě popravčí čety a výstřelem se pro spisovatele stává zastaveným časem, tajným zázrakem, o kterém ví pouze on.)
Podzemní sál literární kavárny v Řetězové. Radka Fidlerová četla z románu H. Murakamiho Kafka na pobřeží. Velmi vtipné. (Ukázka popisovala setkání postaršího knihovníka s dvěma feministkami, za přítomnosti hlavního hrdiny. Nakonec se ukáže, že postarší knihovník je vlastně tak trochu hodně žena.) Jak bohužel po skončení poznamenala Venda, ukázka byla velmi odlišná od zbytku románu.
Presbytář kostela sv. Šimona a Judy. Ivan Řezáč četl z knihy A. Kubina Země snivců. Snové, a to tak, že se člověk chvílemi až ztrácel. Také naprosto nejkomornější - v presbytáři bylo všeho všudy asi jen dvanáct židlí. Zážitek z poslechu poněkud kazili pozdně příchozí, ale poslední okamžiky už všichni jen tiše seděli a nechali se textem unášet.
Španělská synagoga. Marta Vančurová, Jan Potměšil a Tomáš Karger četli z Likvidace maďarského autora I. Kertésze. Bohužel nejslabší zážitek celé noci. Nikoli obsahem, který byl zajímavý a navíc korespondoval s prostorem synagogy. Herce bylo bohužel špatně slyšet. Jejich vystoupení zajímavě doplnil aktivní postarší pán, který hned v úvodu přišel fotit Martu Vančurovou velmi zblízka. Hosteska ho nejen odvedla zpět do davu, ale navíc ho upozornila, že fotit je v tomto prostoru zakázáno. Omlouvám se.
České_centrum Praha. Vanda Hybnerová četla (za hudebního doprovodu Cirku Ponorka) z knihy Michala Ajvaze Druhé město. Druhý nejlepší zážitek. Projev Vandy Hybnerové byl sugestivní, hudební doprovod místy až šamanský, což ostatně čtenému textu vyhovovalo. Člověk na pomezí dvou vedle sebe existujících měst. Živě samplovaná kytara a živý zpěv. České centrum je prostor trošku chladný, ale pro takovou produkci zcela vhodný. Navíc je tam právě teď výstava fotografií stolů českých spisovatelů.
Galery Art Factory. Jiří Ornest četl (pod záštitou Rumunského kulturního centra) z knihy Návrat rumunského autora Petrua Popeska. Překvapení večera. Na adrese Václavské náměstí 15 bych nečekal nic víc, než garáže. Ale z garáží se dá vystoupat do patra, kde je galerie, mimochodem plná barvami hýřících maleb (favoritem večera se stal obraz, kde je vyobrazena silueta Ježíše, všechny tři Powerpuff Girls a nápis "You're welcome"). Ukázka zněla zajímavě - rumunský emigrant popisuje přílet do Prahy, šedivé, betonové, plné smogu, ze slunné Kalifornie.
Pasáž Alfa. Kateřina Winterová četla z textu německé autorky Juli Zeh. A bylo to to nejlepší, co jsem během Noci literatury zažil. (Přestože pasáží Alfa se chvíli nesl hlasitý smích ruské prodavačky suvenýrů.) Kateřina Winterová čtení pojala skutečně jako herečka, souvislý monolog to ostatně umožňoval velmi dobře. Položila se do toho. Komunikovala s publikem. Byla nejlepší.
Právě proto už jsem nevystoupal na Jindřišskou věž, ani jsem nesestoupil do podzemí. Sedl jsem na tramvaj a jel domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat