S tamburínou na chodidle

Originally uploaded by lipár.

The Dodos v sobotu v Akropoli. Energie na cestách.

Meric Long má chlapeckou tvář, okouzlující úsměv, čistý zpěv a tak hbité ruce, že člověk ztratí chuť cokoli zkoušet s kytarou, protože je jasné, že jeho úrovně stěží dosáhne.

O Loganu Kroeberovi se většinou mluví jako o bubeníkovi, který hrával metal. Je důležité to zmínit. Je soustředěný, přesný, rytmus je neklidný a neustále přítomný. Tamburínu má připevněnou k levé noze postrojem, který možná býval snowboardovým vázáním.

Folk (pokud se tomu tak dá ještě stále říkat) s metalovým rytmem, občas chucený jižanskou muzikou, hraný s chutí a vervou (prakticky pořád sedící Long ve vypjatých chvílích odkopává židli dozadu a v mírném předklonu řeže do kytary).

***

Po sto první
snídat citrusy
Od parapetu
"Jen pryč"

Napříč matrací
rozprostře sobota údy
Odolat

Poslední den
dospět k bdělosti
bílé tvarovat hlínou
Ještě chvilku
před sebou tajit dech

***

Polykají cizí jazyky
stehny
Někde je had

Liščí kožichy
Mráz po lžičkách

Prstíky něžně
sestra sestře
z vlasů krade

***

Tvaruje výraz a krok
přenáší
od sněhu do sněhu
je tak krátko
Město zazáří město utichne

Jazyk přimrzlý k duté větě
Bude krev

Michal Ajvaz, Ridina Ahmed, Cesta na jih

his upcoming novel
Originally uploaded by lipár.

Společné vystoupení spisovatele Michala Ajvaze a "hlasové performerky" Ridiny Ahmed v kavárně Muzea Karlova Mostu bylo překvapivě divácky neúspěšné. Část připravených židlí obsadila hrstka lidí, kterou ale z části tvořili reportéři Českého rozhlasu, z části Ajvazova rodina, z části dvě kavárnice. Přitom ale bylo co poslouchat.

Ajvaz četl z chystané knihy Cesta na jih, která podle jeho vlastních slov vyjde ještě před svátky. (Pravda, jeho čtení bylo trochu rychlejší, než by text vyžadoval. A zpočátku i tišší, než by na prostor muzejní kavárny blo zapotřebí. Nápad pořádajícího a moderujícího Petra Borkovce, aby si Ajvaz vypůjčil od Ridiny Ahmed mikrofon, ale aspoň tento nedostatek vyřešil.)

Nepatřím mezi čtenáře Ajvazových knih a po esejistické knize Příběh znaků a prázdna šlo o teprve druhé setkání. Poměrně příjemné setkání. Proplétání snů dvou lidí, příběhů a staveb. Velmi zajímavé.

Ridina Ahmed prokládala čtení svým zpěvem, vrstveným s pomocí elektroniky. Působivé, důstojné, nicméně poněkud jednotvárné.

Několik fotografií z večera.

Proč ani dvě vyhlášená jména nepřitáhla do kavárny v centru více lidí je mi záhadou. Literární fanoušci se možná nechali zlákat některou z akcí Dne poezie, třeba čtením Roberta Antropiuse v Domově Sue Ryder, možná si šli poslechnout básně Jonáše Hájka a Jakuba Hojera do smíchovské knihovny. Zítřejší představení čerstvé sbírky Ladislava Puršla Mločí mapa ve Fra by, zdá se, mělo být nabitější.

Update 21/11:
A skutečně nabitější bylo.

Link: Šperky Marie Šťastné

Marie se delší dobu nezabývá už jen poezií, ale dělá i krásné šperky. Před pár dny konečně zprovoznila stránky, kde jsou její šperky k vidění. Přidávám mezi odkazy.

Bydlet ve Vídni

-->
Originally uploaded by lipár.

Bydlet ve Vídni, nedaleko Muzea moderního umění, v jednom z domů, které mají v přízemí obchod s designovým nábytkem. Zajít občas na kávu a něco sladkého, popíjet a číst, občas si něco zapsat. Nepodivovat se tomu, že člověk dostane k dobré kávě i dobrou vodu z kohoutku ve sklence s nápisem Wiener Wasser, že mu při večeři nezačnou odnášet ze stolu hned, jak dojí, ale až ve chvíli, kdy dojedí všichni u stolu. Bez ohledu na počasí chodit pěšky. Čas od času se stavit v galerii, sem tam zajít do knihkupectví. Bydlet pár minut chůze od centra v místě, kde je v ulici pekárna i obchod s kufry a taškami, kostel i zakoutí s pár stromy.

CJO: Petra Soukupová

Dostala se ke mně tisková zpráva vydaná u příležitosti zítřejšího slavnostního předávání Ceny Jiřího Ortena. Následuje to důležité z ní.

Dne 6. října 2008 rozhodla o laureátech pětičlenná porota Ceny Jiřího Ortena ve složení: předseda Petr Bílek (literární teoretik, ředitel Ústavu české literatury a lit. vědy FF UK) a členové Libuše Bělunková (šéfredaktorka kulturního týdeníku A2), Jindřich Jůzl (šéfredaktor Odeonu), Pavel Kosatík (spisovatel a publicista) a Pavel Mandys (redaktor časopisu Týden).

Vyjádření poroty Ceny Jiřího Ortena

Členové poroty diskutovali o třech vybraných kandidátech na Cenu Jiřího Ortena (v abecedním pořadí):

Bára Gregorová: Kámen – hora – papír (Labyrint 2008)

Ondřej Macura: Indicie (Klub přátel Tvaru 2007)

Petra Soukupová: K moři (Host 2007)

Prozaický debut překladatelky Báry Gregorové (* 1980) je ambiciózní uměleckou prózou, v níž autorka nechává promlouvat několik vypravěčů. Rozrůzněnost a stylová hravost textu, experimentátorství, míchání prvků cizích jazyků, stejně jako intertextové navazování představují ojedinělý hlas v mladší české literatuře.

Dvě poemy Ondřeje Macury (* 1980) Beethoven a Indicie v sobě spojují na odiv stavěnou tvarovou virtuozitu a slastně surové literární poklesky. Klady nominované knihy jsou hudebnost, tělesnost, vtip a akademické furiantství. Při rozmanitých změnách rytmu veršů nikdy neklesá vzedmutá hladina emoční intenzity ani snaha o ustavení osobního jazyka.

Próza scenáristky Petry Soukupové (* 1982) překvapila zdánlivou jednoduchostí a přímočarostí stylovou. Zatímco v první a poslední třetině románu se rozprostírá vyprávěný čas do desetiletí, uprostřed stojí zásadní zpomalení toku prózy – vyprávěný čas náhle vnímáme po minutách v rámci jediného týdne. Přirozená obratnost vyprávění, „prosté“ a čisté prezentování klíčových témat i tragických dějových zlomů staví tuto prózu do první kategorie české literatury.

Porota se rozhodla udělit Cenu Jiřího Ortena Petře Soukupové za prózu K moři.

Tři debuty soupeřící o CJO? Velmi příjemná vyhlídka do budoucna.

(Doufám, že pořádající vydavatelství Mladá fronta už nějak vyřešilo tu poněkud trapnou drobnost, totiž fakt, že 50 000 korun, které vítěz CJO dostane, v předchozích ročnících, pokud vím, nebylo zdaněných. Nebylo by od věci, kdyby MF o celé akci také poněkud lépe informovala - web s výčtem akcí vydavatelství totiž stále ještě píše o loňském předávání téže ceny.)

Update 10/12:
Zdá se, že CJO získává novou podobu pod křídly Svazu českých nakladatelů a knihkupců. (via iLiteratura)

Obrazem a odkazem: Hájek, Košinská, Lipár, Richterová, Zbořil

jonáš
Originally uploaded by lipár.

Během včerejšího večera se fotoaparátu chopila Jana Matějková, vybral jsem několik jejích fotografií.

V návaznosti na jejich včerejší první veřejné vystoupení zařazuji Sundays On Clarendon Road mezi odkazy.

Pro kohokoli, kdo třeba nestihl včerejší čtení, dávám k dispozici texty, které jsem měl připravené (a většinu z nich přečetl), a text letáků s krátkými profily všech autorů.

***

Po zemi okolo stavěli kameny
slabikovali
"Odsud až tam se nevyznám
Tady vím tady vím
tomu odpovím otázkou"

Nosili stopy popela
srkali
pára vždycky jen na okamžik
Co sázeli zaříkávali

Kameny-vnitřnosti
otevřené plochy
slabiny slabik
skládaných popaměti

***

Půjdu do kopců
oblázky vzpomínat
barvit už nabarvené
lpět na slovech
ulpívat

Dojetí ze ztvrdlých dlaní
už odplavených lidí
kořalka
nálepka

Ve třech snadných krocích
obouti si cizí boty
zastrkat hlínu pod nehty
lisovat

***

Říjen a listopad
poklepat
na schránky a skořápky
kondolovat
poznat vzdálené příbuzné
připsat jména
zásluhy

Tlustá čára

Ulití do štěrbin
přemrzat překlepat
říjen a listopad