Cestou kamkoli vypůjčeným autem doporučuji vjet do garáží nákupního centra, stáhnout pomocí elektrického ovládání okénko, vzít si parkovací lístek a strávit patnáct minut marnou snahou vytáhnout okénko zpátky nahoru, ať už opakovaným mačkáním příslušného tlačítka nebo fyzickou silou (soustředit se hlavně na naslouchání podivným zvukům, které se linou ze dveří). Pokud to čas a prostor dovolí, případně pokud to situace bude vyžadovat, je ideální vzniklou situaci (vozidlo s levým předním okénkem permanentně napůl staženým) doplnit o neodkladnou další cestu na delší vzdálenost, nejlépe s neustálou možností výskytu přívalového deště.
Pokud existuje osud, a já si to nemyslím, mohl by se odměnit tím, že cíle cesty člověk dosáhne bez větší újmy. (A, ano, skutečně je lepší předejít případnému zánětu středního ucha použitím sluchátek a zánětu dutin použitím čepice či šátku, bez ohledu na nechápavé pohledy okolo jedoucích.)
čtvrtek 28. června 2007
úterý 26. června 2007
Kabaret Caligula: Jan Hus - 28/6 v Akropoli
Přišlo od Evičky z Kabaretu Caligula:
Drazí přátelé,
přijďte ve čtvrtek 28.6. do Paláce Akropolis s Kabaretem Caligula slavnostně zakončit veleúspěšnou divadelní sezónu 2006/2007.
Program:
20:00 - 21:30: představení Jan Hus: Vzkříšení (pozor, další šance vidět tento fantasy hit je vzhledem k chystané premiéře naší nové hry až za půl roku!)
22:00 - ??: bujará oslava našich čerstvých vítězství
Co se bude slavit?
1) že jsme vyhráli první ročník nelítostného turnaje Divadelní match
2) že jsme se definitivně zabydleli v Akropoli, která bude koprodukovat
naši zářijovou premiéru Zkáza vesmírné lodi Libido
3) že se o nás začíná moc hezky psát v seriézním tisku
http://www.reflex.cz/Clanek27686.html
http://www.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=13277
Lístky koupíš přímo v Akropoli (denně do 23:00) či v síti TicketPro. Pokud nemáš, jak si je včas zajistit, napiš a něco s tím uděláme.
Na divokou noc v Tvé přítomnosti se těší,
Kabaret Caligula
čtvrtek 21. června 2007
pondělí 18. června 2007
Pěšky
Vzal jsem to dnes pěšky z Karlova náměstí na Zahradní Město. (Tedy, pěšky. Stanici jsem popojel tramvají a stanici jsem popojel autobusem.) Vřele doporučuji. Fotodokumentace.
neděle 17. června 2007
čtvrtek 14. června 2007
Four for Rozmarýna
30. 6. se od 20:00 v kavárně Medúza (Belgická 17, Praha 2) uskuteční vernisáž výstavy FOUR FOR ROZMARÝNA a představí nejlepší díla 4 mladých výtvarníků. Výtěžek z prodeje vystavovaných exponátů bude věnován Rozmarýně.
středa 13. června 2007
Baumaxa
Xavier Baumaxa: NazijazzUkázka v mp3 z oficiálního webu je zde, ale video asi vyjádří víc.
Napíšu Indře Vostrý, kámo, bude to vostrý
proč za mý peníze kupí dokola pořady tupý
já si chci užít švandu a vy tu necháte kázat Landu
von si tu plácá bílý střívka,
z toho jdou voči šejdrem i takovým lidem
jako je nevidomá dívka
Nic než národ!
Napíšu Indře Vostrý, kámo, bude to vostrý
proč kromě pořadů pro mateřskou školku
začali dávat lekce neofolku
z éteru na mě zvrací maník, co tě baseballkou bací
to jsem si vážně nepředplácel
to není Seifert ani Bezruč, to není Skácel!
Nic než národ!
…tak pojď, Davide, přišij si pořádně tu šesticípou hvězdičku…
Z komína stoupá k nebi dým a v něm se vznáší Rudolf Hrušínský
Pomalu padá ptáče, vím, že maloval ho Jerzy Kosinski
Schindler už vstává, bude psát – má na to zbrusu nový propisky
Dejte mi mobila, zavolám Vostrý, už to zvoní – podruhý, postý
pak to zvedá ňákej týpek, to co mi říká bude asi vtípek
ale podívej na mýho bombera, co se v něm skrývá dobera!
Na to ti zvysoka říkám „sojka!“
pak zapnu kisnu a vona to dává live ČT-dvojka!
Nic než národ!
…tak pojď, Ester, zazpívej nám krásně tím svým orlím nosem:
Z komína stoupá k nebi dým a v něm se vznáší Rudolf Hrušínský
Pomalu padá ptáče, vím, že maloval ho Jerzy Kosinski
Schindler už vstává, bude psát – má na to zbrusu nový propisky
Moleskinerie rozdává zápisníky!
Na Moleskinerie, webu všech příznivců zápisníků Moleskine (u nás k dostání třeba ve Fra), se s blížícím se létem budou rozdávat zápisníky. Stačí na adresu moleskinerie@gmail.com zaslat mail se jménem a adresou, do předmětu napsat 2007 Moleskinerie Summer Giveaways a čekat, jestli vás vylosují. Detaily jsou zde.
úterý 12. června 2007
Once
Nevím už přesně před jakou dobou jsem se rozhodl vyzkoušet Google Alerts. Jednoduchá služba funguje tak, že když se na serveru Google News objeví zpráva, která obsahuje klíčové slovo, které člověk zadá, pošle mu Google mail s úryvkem článku.
Jako své pokusné klíčové slovo jsem použil "Glen Hansard", protože jsem se dozvěděl, že Hansard společně s Markétou Irglovou hrají v malém filmu Once a míří s ním mimo jiné na Sundance.
Už přinejmenším čtvrtý týden mám každé ráno ve schránce mail z Googlu s odkazem na pět šest nových článků, které se nad Once rozplývají blahem a chválí ho za originální přístup k muzikálovému žánru, dobrou hudbu a působivé neherctví.
V Sundance za něj Hansard, Irglová a režisér (a Hansardův bývalý kolega z kapely) Carney dostali cenu World Cinema Audience Award za dramatický film. Na Rotten Tomatoes, serveru, který shromažďuje filmové kritiky a "průměruje" je, má neuvěřitelné skóre 96 %. Ve filmové databázi Imdb je uživateli hodnocen na 8,6 bodů z 10 možných. Filmu se v USA ujala distribuce Fox Searchlight, takže už má i nový vlastní web, ačkoli ten původní také stojí za to. A Hansard s Irglovou dál cestují Amerikou a dělají filmu promo. Po jejich společném albu The Swell Season tedy další úspěch ryšavého irského písničkáře a (alespoň na pódiu) tiché moravské zpěvačky.
Zarazilo mě jen to, že u nás se o Markétě Irglové zatím moc nepíše (aspoň jsem to nezaznamenal). Na to, že Once je pro ni hereckým debutem a zároveň pro spoustu amerických kritiků událostí roku v oblasti nezávislého filmu a muzikálu vůbec, je to škoda. Amerika se rozplývá, Čechy vyčkávají.
Upřímně, rozplýval bych se také, jen se mi nepodařilo zjistit, kdy se Once u nás objeví. Snad prý na Letní filmové škole.
Jako své pokusné klíčové slovo jsem použil "Glen Hansard", protože jsem se dozvěděl, že Hansard společně s Markétou Irglovou hrají v malém filmu Once a míří s ním mimo jiné na Sundance.
Už přinejmenším čtvrtý týden mám každé ráno ve schránce mail z Googlu s odkazem na pět šest nových článků, které se nad Once rozplývají blahem a chválí ho za originální přístup k muzikálovému žánru, dobrou hudbu a působivé neherctví.
V Sundance za něj Hansard, Irglová a režisér (a Hansardův bývalý kolega z kapely) Carney dostali cenu World Cinema Audience Award za dramatický film. Na Rotten Tomatoes, serveru, který shromažďuje filmové kritiky a "průměruje" je, má neuvěřitelné skóre 96 %. Ve filmové databázi Imdb je uživateli hodnocen na 8,6 bodů z 10 možných. Filmu se v USA ujala distribuce Fox Searchlight, takže už má i nový vlastní web, ačkoli ten původní také stojí za to. A Hansard s Irglovou dál cestují Amerikou a dělají filmu promo. Po jejich společném albu The Swell Season tedy další úspěch ryšavého irského písničkáře a (alespoň na pódiu) tiché moravské zpěvačky.
Zarazilo mě jen to, že u nás se o Markétě Irglové zatím moc nepíše (aspoň jsem to nezaznamenal). Na to, že Once je pro ni hereckým debutem a zároveň pro spoustu amerických kritiků událostí roku v oblasti nezávislého filmu a muzikálu vůbec, je to škoda. Amerika se rozplývá, Čechy vyčkávají.
Upřímně, rozplýval bych se také, jen se mi nepodařilo zjistit, kdy se Once u nás objeví. Snad prý na Letní filmové škole.
pátek 8. června 2007
čtvrtek 7. června 2007
Error::mleko v klavesnici!
Update 8/6 v 9:30
Včerejší incident s mlékem vylitým do klávesnice měl za následek to, že jsem se chvíli poukoušel psát myší (ano, titulek tohoto zápisu byl psán touto zvláštní technikou kopírování jednotlivých písmenek přes schránku, ano, po pěti minutách to ztrácí počáteční kouzlo) a ráno se vypravil pro novou klávesnici. Je černá.
Včerejší incident s mlékem vylitým do klávesnice měl za následek to, že jsem se chvíli poukoušel psát myší (ano, titulek tohoto zápisu byl psán touto zvláštní technikou kopírování jednotlivých písmenek přes schránku, ano, po pěti minutách to ztrácí počáteční kouzlo) a ráno se vypravil pro novou klávesnici. Je černá.
úterý 5. června 2007
Všední
V úterý večer při běžné konverzaci po icq.
Ondřej Ručka: tak, usmrceno(Ondřej měl naštěstí na mysli vosy, které se mu usadily za skříní.)
Oceán
(Učili nás ve škole, že lidé/firmy by měli pouštět na veřejnost potenciálně kontroverzní informace raději sami, než se tam dostanou v pozměněné podobě.)
Text k novém singlu Petra Koláře jsem napsal já. S Karlem Maříkem, který se podílí na vzniku jeho nové desky, se už znám delší dobu, iniciativa vzešla z jeho strany. Je to zajímavá zkušenost a možná budě těch textů více. Popový text vnímám jako žánr.
Update 14:38:
Corwex zmínil ukázku na idnesu. Ať víme, o čem je řeč - zde.
Text k novém singlu Petra Koláře jsem napsal já. S Karlem Maříkem, který se podílí na vzniku jeho nové desky, se už znám delší dobu, iniciativa vzešla z jeho strany. Je to zajímavá zkušenost a možná budě těch textů více. Popový text vnímám jako žánr.
Update 14:38:
Corwex zmínil ukázku na idnesu. Ať víme, o čem je řeč - zde.
neděle 3. června 2007
Liberec
Už druhá literárně motivovaná rychlovýprava. Štěpánka Rygálová mě pozvala na víkend, který pořádala ve svém domovském Podještědském gymnáziu a který se měl (od pátku večer do neděle) točit okolo psaní. (Poznali jsme se loni v létě, když jsem díky velké shodě náhod navštívil akci Ars Poetica.)
Nejprve drobná cestovní vsuvka. Nasedl jsem v devět do autobusu, vytáhl čerstvě zakoupeného Thompsona (Média a modernita) a pustil se do čtení. Muž vedle mě mi chvíli koukal přes rameno, pak se zeptal, co to je za knihu. Připojil ještě otázku co studuji. A za chvíli, už sám nevím jak, mi začal líčit cosi o moci médií a nutnosti probudit v člověku vědomí svobody, aby se té moci mohl bránit. Padlo slovo "víra" a já si říkal, bože, další autobusový evangelista. Kdepak, věc byla mnohem zajímavější. Z muže se vyklubal studovaný inženýr, který zběhl k filozofii a nachází zajímavé spojitosti mezi matematikou, fyzikou a klasickou filozofií (a klasickou hudbou a jógou) a je jen trochu povídavý, ne nepříjemně musím dodat. Během asi hodinové cesty jsme se stačili dostat k tomu, že existuje spojitost mezi hraním na hudební nástroj, emocionálním čtením notového zápisu a čímsi, co se blíží satori, stačili jsme dojít k tomu, že existuje spojitost mezi diferenciálním počtem a genetikou (a pravděpodobně i kabalou), kvantovou fyzikou / fraktály a filozofií. Na libereckém autobusáku už jsme se jen představili a rozloučili a šli si každý dál svou Cestou.
Pravda, pokud jde o literární víkend, nakonec ne všechno vyšlo podle plánu, hlavně pokud jde o účast, nicméně když jsem v sobotu dopoledne vstoupil do ateliéru gymnázia, našel jsem tam skupinku gymnazistů, jejich mladou profesorku a jedno malé dítko, kterak vytváří linorytem vlastní ex libris. Mezi polednem a druhou byla naplánovaná pauza na oběd, nechal jsem se tedy Petrem, Janou, Honzou a malou Míšou vést Libercem, který místy, světe div se, není jen tím oprýskaným a omšelým městem na severu, ale skrývá i úžasné opravené vily a krásné parky.
Ve dvě odpoledne přišla má chvíle. Mou rolí totiž bylo vystoupit jakožto
Nejprve drobná cestovní vsuvka. Nasedl jsem v devět do autobusu, vytáhl čerstvě zakoupeného Thompsona (Média a modernita) a pustil se do čtení. Muž vedle mě mi chvíli koukal přes rameno, pak se zeptal, co to je za knihu. Připojil ještě otázku co studuji. A za chvíli, už sám nevím jak, mi začal líčit cosi o moci médií a nutnosti probudit v člověku vědomí svobody, aby se té moci mohl bránit. Padlo slovo "víra" a já si říkal, bože, další autobusový evangelista. Kdepak, věc byla mnohem zajímavější. Z muže se vyklubal studovaný inženýr, který zběhl k filozofii a nachází zajímavé spojitosti mezi matematikou, fyzikou a klasickou filozofií (a klasickou hudbou a jógou) a je jen trochu povídavý, ne nepříjemně musím dodat. Během asi hodinové cesty jsme se stačili dostat k tomu, že existuje spojitost mezi hraním na hudební nástroj, emocionálním čtením notového zápisu a čímsi, co se blíží satori, stačili jsme dojít k tomu, že existuje spojitost mezi diferenciálním počtem a genetikou (a pravděpodobně i kabalou), kvantovou fyzikou / fraktály a filozofií. Na libereckém autobusáku už jsme se jen představili a rozloučili a šli si každý dál svou Cestou.
Pravda, pokud jde o literární víkend, nakonec ne všechno vyšlo podle plánu, hlavně pokud jde o účast, nicméně když jsem v sobotu dopoledne vstoupil do ateliéru gymnázia, našel jsem tam skupinku gymnazistů, jejich mladou profesorku a jedno malé dítko, kterak vytváří linorytem vlastní ex libris. Mezi polednem a druhou byla naplánovaná pauza na oběd, nechal jsem se tedy Petrem, Janou, Honzou a malou Míšou vést Libercem, který místy, světe div se, není jen tím oprýskaným a omšelým městem na severu, ale skrývá i úžasné opravené vily a krásné parky.
Ve dvě odpoledne přišla má chvíle. Mou rolí totiž bylo vystoupit jakožto
- a, autor knížky poezie / debutant,
- b, porotce Ortenky / někdo, kdo by měl mít jasno v tom, co se čeká od začínajících básníků.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)