Nevím přesně, jak označit Mashu Biomashu, přestože jsem ji viděl vystupovat už dvakrát. Poprvé před několika měsíci v Galerii Jiří Švestka na jednom z večerů cyklu Literární sklony, který uzavírala po přednášce Pavla Klusáka. Tenkrát jsem si pomyslel, že jde o hipsterku nakaženou slam poetry. Po jejím úterním večeru ve Fra, kde jí protihráče (stejně jako u Švestky) dělal Matěj Samec a o doprovod se staralo uskupení Chodská junta (kytara, těremin, klávesy), by se snad slušelo přidat ještě divadelnice / performerka a obdivovatelka popu. Ale je to zbytečné. Úplně stačí říkat živel.
Hudbu nechme stranou, je celkem běžným způsobem divná a vhodně podkladově rytmická. Masha ze sebe chrlí slogany, hesla a poznámky. Místy to připomíná zaříkávání, jindy pouliční pokřik.
Propojovat jednotlivá hudební čísla pokračujícím dialogem Bartošová-Pomeje může znít trošku lacině. Ale naživo to zabírá a baví. Taky z toho často mrazí. (Mimochodem v rozhovoru pro Český rozhlas Masha zdůrazňuje, že nejde o to pop parodovat, ale naopak ho důsledně ctít. V reportáži zazní i krátké ukázky.)
Z fotek z nepříliš osvětlené kavárny to možná nebude zcela jasně poznat, ale stylizace pro vystoupení je citelná - oblečení, dlouhatánské blond vlasy. Sledujte i hráče Chodské junty.
Masha, Matěj Samec & Urpop, Café Fra 8. února 11 by fracz
A z úterý do středy: v Arše se po roce opět konal rekapitulační dýchánek tří hudebních publicistů, při kterém každý z pánů nabízí několik zásadních hudebních osobností a událostí uplynulého roku. Mashu zmínil hned Pavel Klusák, ačkoli pouze jako hostující rapperku v rámci slovenského projektu Režimy. Ze setu Aleše Stuchlého mi letos nejvíc učaroval klip Lovely Bloodflow. A Karel Veselý mimo jiné přiblížil velmi postmoderní uskupení Die Antwoord. Zkrátka poučné, jako každý rok.
Žádné komentáře:
Okomentovat