***

Návod k použití
zůstal zapomenutý
u tvůrce
ovládání je intuitivní

Plýtváme námi každý po svém
Když zhasínám
vidím oknem vylétat příležitosti
Zůstává otevřené
aby se lépe spalo
aby se odvětral den z těl

Porozumění
dosahujeme gestem
je skladné
vměstná se mezi řeči
v čase je nepřenosné

V zásuvkách vrní
společně
svetry a kalhotky
protokol tiše zaklapnutých dveří
bez dalších nót

Leštěné povrchy nerezová těla
omyvatelnost nečistot a zápachů
bez zdobnosti
ořez

Nehodí se
   místo a čas
   k barvě pohovky
   k hovoru
   objevit se tam
Nehodící se škrtám
mezeru zalívá hluk

Hrnky a misky
pootevřené okno větrá
oblečení úhledně ložené přes židli
setkání se nikdy nekoná

"Rád bych ještě
celou tu věc znovu projednal
a našel styčné plochy
mezi námi
pořád jde jen o detaily"

Nadhodnota sedacích souprav
pod nimi se kabely plazí
jasný obraz čistý zvuk

V pokoji odpočívá
v těle
v rozpolcenosti
mezi zaslouženým klidem
a nechutí

Kde je jistota ve světě
který se mění gestem
vzniká slovem
Odpoutat se od řeči

Vysedět to řešení
a vracet se není k čemu
Kůže povoluje
a znovu se napíná
je v ní psáno mnoha jazyky
Prosedět se
nesdělitelnou průrvou po dvou plůdcích
co nepřiplují
promluvit se k uzamčení
a raději už nikdy skrz
Spotřebovat
nejpozději do doby
než dojde
poslední společně koupená
zubní pasta

Obrazem: Rudčenková & Těsnohlídek ml.

Rudčenková
Originally uploaded by lipár.

Tentokrát opravdu v heslech: příjemně zaplněné Krásné ztráty (stále ovšem nechápu, proč by se na čteních a koncertech mělo kouřit), celkem příjemně nervózní hudební debutanti Mamonaku, suverénní Kateřina Rudčenková (pro mě zajímavější v druhé části vystoupení, kdy četla nové texty), tradičně živelný (a, marná sláva, opakující se) Jan Těsnohlídek ml., který krom obehraných textů nabídl i jeden nový, balkánský.

Na flickru je opět pár černobílých obrázků.

Obrazem: Hyblerová, Korbelová, Zbořil

korbelová
Originally uploaded by lipár.

Trojice mladých autorů vystupovala v úterý ve smíchovské knihovně před poměrně početným hloučkem posluchačů. Vzhledem k tomu, že čtení začínalo už v půl šesté večer, to považuji za obzvlášť pozoruhodné. Klobouk dolů před Jonášem Zbořilem, kterému pořádající Josef Straka svěřil režii celého podvečera.

Kristina Korbelová představila zajímavě křehké texty a dle vlastních slov vystupovala veřejně poprvé.



Jonáš Zbořil opět předvedl, že je talentovaný nejen v přednesu, ale i v tvorbě - jeho texty mi připadají stále zajímavější. Přidal i povídku Doma, kterou nedávno zveřejnil na svém blogu.



Jestli Lucie Hyblerová brzy dospěje k vydání první sbírky, bude to jistě knížka hodná pozornosti, ale zároveň se podle mého neobejde bez šikovného redaktora, který Lucii posune o krůček dál. Od textů, které jsou dobré do soutěží pro začínající autory, k těm, v kterých už je cítit víc než jen přebujelé dospívající ego.



Na flickru je ze čtení několik fotografií.

***

Smutný byt
raději nenavštěvovat
Jenže co pak s tou nadějí

Pod četnými tapetami
spor o strany postele
Zadření navzájem
pinzety nože
květináče drobky skvrny

Zděděné
především nádory
až pak majetky
stavěné v nepaměti
prorostlé houbou

Je to neprůkazné
Věci jen ukazují
to ostatní tiká
zalité poctivou omáčkou

Pozvánka: Záletní (Almanach Wagon)

Konec amnestie

S knihovní amnestií je konec. Parfém bláznivého tance přišel o hřbet a řada knih zůstává nezvěstných.

Obrazem: Jáchym Topol: Chladnou zemí & Trnová dívka

Jáchym Topol
Originally uploaded by lipár.

Jáchym Topol dnes ve Fra četl ze svých knih Chladnou zemí a Trnová dívka, obě navíc doprovodil poměrně obsáhlými komentáři.

Musím se přiznat, že nepatřím k fanouškům. Sestru jsem stále ještě nečetl, do ruky se mi dostaly Noční práce a Kloktat dehet, ale ani jedna z knih na mě nijak zvlášť nezapůsobila. Ale vidět číst Jáchyma Topola naživo byl zážitek: člověk stržený vlastním textem, který tím snáz přibližuje ostatním.

Několik černobílých fotek jsem nahrál na Flickr. Na YouTube jsou navíc k dispozici dvě videa, sice velmi tmavá, zvukově ale docela čistá - jedno z první části, kdy J. T. četl ukázky z Chladnou zemí, druhé z části věnované Trnové dívce.

Nalévají

Jasně, všiml jsem si. Stromy se probarvují, objevují se kabáty. To jsou náznaky. Ale podzim má asi i vlastní znělku: potrubím v domě se rozlévá voda.

***

Dokola polykáš skleněnky
Čím se vyplníš
když se nedočkáš

Někam se ukládá
tahle zlá krev
kterou nepřišly
Někdo ji přece
musí chtít

Za horkých letních dní
je snadné spustit o ničem
když v duchu škrábeš strup

Obrazem: Labyrint a Fra na Vice Start Party

IMG_3816
Originally uploaded by lipár.

1. října se představila československá mutace časopisu Vice. Večírek, který se měl konat při té příležitosti, se změnil spíš v pouliční festival v okolí pražské Dlouhé ulice.

Součástí celé veselice byla i dvě čtení.

V Galerii Le Court vystoupili za fresh autory nakladatelství Labyrint prozaici Bára Gregorová, Benjamin Tuček a Jana Šrámková, v Týnské literární kavárně pak z okruhu autorů okolo nakladatelství Fra četli básníci Jonáš Hájek, Petr Borkovec, Jakub Řehák a překladatel Erik Lukavský.

Obě poměrně komorní akce jsem zkusil zachytit aspoň na několika fotkách.

***

Dům promlouvá vzduchotechnikou
odsává s jistým sebezapřením
Je podzim
někteří jsou zapálení
jiní doutnají
všechno je parfémované
všechno je pod kontrolou
Pod dohledem průmyslových kamer
laskáme klávesy
a sluchátka

Vzdálenosti se zkracují
Venku je prý