Z nedělní akce nazvané Kultura nad zlato jsem stihnul jen kratší závěrečnou část. Happening organizovaný iniciativou Za česko kulturní začínal už ve 2 odpoledne, zatímco já dorazil až po půl páté. Vyslechl jsem si tedy jen asi tři nebo čtyři řečníky. A přestože s celou věcí souhlasím, musím bohužel říct, že akce byla... nijaká.
Kritika současné kulturní politiky vlády a chování komerčního kulturního sektoru byla příliš obecná, bez jasných příkladů a nápadů na změnu, které by nepříliš početnému davu na trávníku pomohly věc pochopit. Byla řeč o několikrát nabídnuté pomoci politikům, ale za dobu, kdy jsem na Kampě pobyl, se tam žádný politik neobjevil. Vystoupení Jiřího Dědečka znělo rozumně, ovšem dvě básničky na závěr a spíše pro pobavení, jeho slovům trošku sebraly vážnost.
Během přibližně hodiny, kterou jsem na Kampě strávil, mi nejrozumněji znělo vystoupení Pavla Štourače, uměleckého ředitele divadla Continuo, který se nahlas zamyslel nad kritikou iniciativy Za česko kulturní a nahlas na ni odpověděl. Podle něj není v kulturní oblasti v Česku problém s financemi, ale s pravidly pro jejich rozdělování. To, zda bude stát věnovat aspoň 1 % procento HDP na kulturu, je věcí vize vlády, která směřuje k podpoře kultury a vzdělávání.
Celá akce nebudila žádné větší pozdvižení. Jakoby z davu párů a rodinek, které si užívají klidné nedělní dopoledne, na chvíli někdo vystoupil na pódium, chvilku mluvil do mikrofonu a pak se zase vrátil zpátky k opalování a lenošení. Zní to příjemně, ale nepřipadá mi to jako správný způsob, jak upozorňovat na tak zásadní věc, kterou otázka podpory živé kultury v Česku určitě je.
neděle 24. května 2009
neděle 17. května 2009
neděle 10. května 2009
Chagallovo štěstí
Sbírka Nely Hanelové: dva oddíly složené téměř výhradně ze čtyřverší a uvozené citáty z Nelly Sachs. Ani v jednom z nich přitom nelze mluvit o souboru samostatně stojících textů, spíše o příběh rozlámaný do fragmentů, které fungují až společně.
V případě prvního I proti srsti jde o rodinnou historii - svázanost s kořeny, nepřítomný otec
Druhý, V mlhách hustých jako bikava, mluví o ženě vymezující se
Chagallovo štěstí možná nevyčnívá, snad i tím, že jednotlivé básně jsou skutečně spíš náznaky, ale pro mě je to poctivá sbírka.
V případě prvního I proti srsti jde o rodinnou historii - svázanost s kořeny, nepřítomný otec
vracím se k tobě po jménězmínky o Sudetech, smrt matky.
jak po klenbě
devíti let v kterýchs tak chyběl
vždyť i mlčení by se dalo sdílet -
s jediným mužem
kterému odjakživa rozumím zevnitř
nebyla jsem tam když tě snášeli
jako by z polí sváželi
slunečnou -
pichlavou a netečnou
Druhý, V mlhách hustých jako bikava, mluví o ženě vymezující se
za nenechavého zpěvu mnichových modliteba stojící ve vztahu v opozici k muži.
přicházejí po Obilním trhu jedny je udusit jiné jim vdechnout dech
Jenom já procházím a jebe to jak jehly -
i mladší nežli já už slehly
to bude tím
vetknutím krve
že ve mně zůstáváš jak drhlen
žena mezi vdechnutím a vydechnutím
Chagallovo štěstí možná nevyčnívá, snad i tím, že jednotlivé básně jsou skutečně spíš náznaky, ale pro mě je to poctivá sbírka.
středa 6. května 2009
Noc literatury 09!
Po roce Vánoce, totiž ne, nikoli Vánoce, ale Noc literatury - akce na celý večer, v jejímž rámci lze oběhnout řadu zajímavých pražských míst a na každém si navíc poslechnout čtenou ukázku z dvanácti zahraničních knih.
Čtení probíhají ve středu 13. května od 18:00 paralelně na všech dvanácti místech v půlhodinovém intervalu. Poslední čtení začnou v půl jedenácté, netřeba se tedy obávat cesty domů noční tramvají.
I letos jsou mezi vybranými lokacemi kolektory na Senovážném náměstí. Stojí za to.
Čtení probíhají ve středu 13. května od 18:00 paralelně na všech dvanácti místech v půlhodinovém intervalu. Poslední čtení začnou v půl jedenácté, netřeba se tedy obávat cesty domů noční tramvají.
I letos jsou mezi vybranými lokacemi kolektory na Senovážném náměstí. Stojí za to.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)