úterý 29. srpna 2006

Půjčit knihu


Čapek & co.
Originally uploaded by Ondra_L.
Včera jsem ve městě náhodou potkal Majdu. Stála před tím prima antikvariátem naproti café Rybka a probírala se knížkami. Zrovna držela v ruce Tribunovou sútru 6. patriarchy, což je mimochodem moc zajímavé čtení. Klíčové nicméně je, že jsem si vzpomněl, že už před nějakou dobou jsem jí půjčil Deset obrazů krocení býka.

Vzpomněl jsem si i na další lidi, kterým jsem půjčil knížky a zatím se mi nevrátily.

Čert vem knížky, ačkoli o některé bych nerad přišel, protože se obtížně shání (ano, už jsem v některých případech došel tak daleko, že jsem si dlouho nevracenou knížku znovu koupil), ale já bych moc rád věděl, jestli si ti dotiční čtení knihy, kterou jsem jim půjčil, užili.

Těžko soudit jen z toho, že si někdo knížku nechá. To ještě samo o sobě neznamená, že jí zcela propadl a nemůže se jí vzdát.

Ale já vybírám. Když už se rozhodnu půjčit někomu knihu, v drtivé většině se snažím vybírat vhodné páry - člověk a kniha. Dokonce jsem měl kdysi sen: zřídit si bar a být tím barmanem, který umí zareagovat na větu "Chlape, včera mě vopustila stará, ale ráno se mojí feně narodily štěňata." příslušnou knihou, která dotyčného hodí do pohody a zároveň mu dodá dost energie a nadšení, aby se mohl začít starat o tu drobotinu.

A tak čekám. Čekám, až se za mnou Majda zastaví a řekne mi: "Ondřeji, co to bylo za nápad půjčit mi týden po křtu taoistickou a zenovou knížku?" nebo "Ondřeji, díky! Ježíš je koncept, láska je tao, jin bez jangu nefunguje, óm." nebo cokoli jiného.

7 komentářů:

  1. myslím na to a pracuji na tom. občas nejsem zloděj :) pěkný den

    OdpovědětVymazat
  2. V poho, nejsi v tom namočená sama :)

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní31/8/06 09:45

    taky se snažím :)

    OdpovědětVymazat
  4. Mam zato, ze ja do te skupiny nepatrim, ale pokud se horce mylim, tak me vyved...

    OdpovědětVymazat
  5. Já knížky ze zásady nepůjčuji, jsem na ně příliš háklivý.

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní1/9/06 23:35

    Paměť je mrcha. Vždycky si znova u kamarádky zkontroluju svoje půjčený knížky v její knihovně, po těch letech už je mi hloupé si o ně říkat...

    OdpovědětVymazat
  7. Já vím třeba celkem jistě, že doma mi takhle přebývá snad jen jediná česká kniha (tu jsem její majitelce nevrátil, protože přestala zničehonic chodit do školy a nebrala telefon) a osm anglických paperbacků (ty jsem jejich majiteli nevrátil proto, že už jsem ho nikdy podruhé nepotkal).
    Uf, snad je to všechno.

    OdpovědětVymazat