středa 2. srpna 2006

Po soumraku

Je to zvláštní, ale jakmile zapadne slunce, jsou lidé mnohem ochotnější mluvit. Možná to funguje na obě strany, že totiž po soumraku se také snáze naslouchá. Možná je to tím, že s odcházejícím světlem postupně také mizí mnohé zdroje rozptýlení a odvádění pozornosti. Kdoví. Tak či tak, za tmy se toho napovídá zdaleka nejvíc.

Když teď o tom přemýšlím, za tmy se toho také mnohem víc nachodí.

Žádné komentáře:

Okomentovat