V Liberatuře

Včera jsem byl hostem pořadu Liberatura na Radiu Wave. S Karolínou Demelovou jsme si povídali o blogu, Skořápkách, psaní a pár dalších věcech. Záznam je ke stažení i k poslechu přímo na webu RW.

Nejlepší české básně 2009

šiktanc & balaštík II
Originally uploaded by lipár.

Včerejší uvedení antologie Nejlepší české básně 2009 se konalo v Krásných ztrátách. Bylo nabito a zajímavě generačně promícháno. A vlastně i místně, vždyť pořádající Host je brněnský.

(Mimochodem, možná je na čase najít pro větší literární akce zase nějaké nové místo, čistě pro zpestření.)

Miroslav Balaštík na úvod připomněl historii celého projektu, tedy americkou inspiraci i to, že nápad vlastně asi vzešel od Milana Děžinského.

Antologie má dva editory. Karel Piorecký prováděl jakýsi prvotní výběr (ze sbírek, časopisů i z internetu) a do antologie přispěl i velmi zajímavou esejí Česká poezie v roce krize. Na žijícího klasika Karla Šiktance pak připadla role arbitra. Vybral třicet šest nejzajímavějších českých básnických textů za uplynulý rok.

A výběr je to skutečně zajímavý a vůbec ne špatný. Najdete tu vedle sebe například texty Violy Fischerové, Víta Janoty a Jonáše Zbořila, Bohumily Grögerové, Yvety Shanfeldové a Jiřího Brože, Jana Těsnohlídka ml., Ladislava Zedníka a Jaromíra Typlta. Vše rozděleno do čtyř oddílů podle příbuznosti v atmosféře či tématu básní. U žádného z textů není uveden autor, spárovat je lze až podle čísel. Příjemná hra.

Piorecký i Šiktanc mluvili v Krásných ztrátách o tom, že přídech senzace, který slůvko nejlepší v názvu nese, je dvojznačný. Nařknutí editorů z kolaborace s popkulturou je tak do jisté míry vlastně na místě, ale v tom nejlepším slova smyslu. Tohle je opravdu způsob, jak ukázat člověku nedotčenému současnou českou poezií, že je to věc nejen živá, ale taky naprosto různorodá. Tohle by klidně mohla být pro poezii cesta vedoucí zpět do rukou "běžných" čtenářů a na jejich noční stolky.

Osobně se už nemůžu dočkat, až za rok vyjde další.

(Několik dalších černobílých fotek je na flickru.)

(Rozhovor s Karlem Šiktancem na webu Českého rozhlasu v mp3 ke stažení.)

Skořápky

Moje prvotina Skořápky dnes vyšla v nové sazbě a s novým obrazovým doprovodem v elektronické reedici jako příloha čerstvého čísla Almanachu Wagon. Text zůstal ve stejné podobě, v jaké vyšel v roce 2004 v rámci Ortenovy Kutné Hory. Jsou to zčásti přepracované básničky z doby před rokem 2003, zčásti texty z podzimu a zimy téhož roku. (Přestože některé z nich dnes možná neobstojí, stále se najde dost takových, které mám pořád rád.) V textech jsme opravili jen několik překlepů (a u těch několika málo delších básní je navíc oproti tištěné verzi konečně poznat, kde skutečně začínají a končí).

Skořápky jsou nyní bohatší o doslov Jonáše Hájka.

Pokud tedy máte chuť, Skořápky jsou na stránkách Wagonu nejen k přečtení online, ale také ke stažení v PDF.

Celému týmu Wagonu i Jonášovi patří mé poděkování.

Obrazem: Záletní

Z včerejšího večera Almanachu Wagon, který nesl název Záletní a kde jsem spolu s Žanetou Lichtenbergovou a Petrem Pazderou Panem vystupoval, bohužel žádné fotky nemám. (Je naštěstí téměř jisté, že nějaké se brzy objeví přímo na stránkách Wagonu a na Šumařově sumáři. Šumař už mezitím ty své fotky zveřejnil. Dokonce přidal i vlastní pohled na celý večer. Samotný Wagon také nezůstal pozadu a nabídl z večera převážně obrazovou reportáž.) Nabízím aspoň dvě krátká videa: jednu básničku a jednu povídku.