Včerejší uvedení antologie Nejlepší české básně 2009 se konalo v Krásných ztrátách. Bylo nabito a zajímavě generačně promícháno. A vlastně i místně, vždyť pořádající Host je brněnský.
(Mimochodem, možná je na čase najít pro větší literární akce zase nějaké nové místo, čistě pro zpestření.)
Miroslav Balaštík na úvod připomněl historii celého projektu, tedy americkou inspiraci i to, že nápad vlastně asi vzešel od Milana Děžinského.
Antologie má dva editory. Karel Piorecký prováděl jakýsi prvotní výběr (ze sbírek, časopisů i z internetu) a do antologie přispěl i velmi zajímavou esejí Česká poezie v roce krize. Na žijícího klasika Karla Šiktance pak připadla role arbitra. Vybral třicet šest nejzajímavějších českých básnických textů za uplynulý rok.
A výběr je to skutečně zajímavý a vůbec ne špatný. Najdete tu vedle sebe například texty Violy Fischerové, Víta Janoty a Jonáše Zbořila, Bohumily Grögerové, Yvety Shanfeldové a Jiřího Brože, Jana Těsnohlídka ml., Ladislava Zedníka a Jaromíra Typlta. Vše rozděleno do čtyř oddílů podle příbuznosti v atmosféře či tématu básní. U žádného z textů není uveden autor, spárovat je lze až podle čísel. Příjemná hra.
Piorecký i Šiktanc mluvili v Krásných ztrátách o tom, že přídech senzace, který slůvko nejlepší v názvu nese, je dvojznačný. Nařknutí editorů z kolaborace s popkulturou je tak do jisté míry vlastně na místě, ale v tom nejlepším slova smyslu. Tohle je opravdu způsob, jak ukázat člověku nedotčenému současnou českou poezií, že je to věc nejen živá, ale taky naprosto různorodá. Tohle by klidně mohla být pro poezii cesta vedoucí zpět do rukou "běžných" čtenářů a na jejich noční stolky.
Osobně se už nemůžu dočkat, až za rok vyjde další.
(Několik dalších černobílých fotek je na flickru.)
(Rozhovor s Karlem Šiktancem na webu Českého rozhlasu v mp3 ke stažení.)
Ano, jsem téhož názoru. Já samotnou sbírku doslova vyhlížela.
OdpovědětVymazatŽaneta Lichtenbergová