Když jsem byl na Letních shakespearovských slavnostech naposledy, viděl jsem Krále Leara s Janem Třískou a podivoval se tomu, že v celé hře byl jediný, kdo si s textem a postavou dokázal poradit, zatímco všichni okolo něj přehrávali o sto šest. Tehdy jsem šel úmyslně.
Letos mě na Nejvyšší purkrabství dovedla náhoda a volná vstupenka, kterou disponovala má kamarádka. Spolu jsme se tedy šli podívat na Komedii omylů.
Mohu s klidným srdcem říct, že po druhé nedobré zkušenosti se na slavnosti už nevrátím.
Viděl jsem hru, která působila jako (pravda, s nadšením hrané) středoškolské představení / divadelním sitcom / slapstick. Nepříliš vtipné, místy trapné. Jakoby herci měli snahu odříkávat zábavně repliky z Přátel nebo Ženatého se závazky, ovšem zrovna na potvoru museli mluvit shakespearovštinou. A dohromady to nefungovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat