sobota 15. prosince 2007

Nehybnost: krize poezie

Jen pro případ, že v RSS čtečce ještě nemáte nehybnost, úryvek ze čtvrtečního zápisku:
S HN v S. diskuse nad tzv. "krizí poezie"... Nemohu si pomoct, ale podle mě poezie [jako taková] v žádné "krizi" není!
Pokud ji někdo takto vnímá, souvisí to, myslím si, s celkovou kulturou a situací ve společnosti. Dnes tolik proklamovaný důraz na okamžitý efekt, měřitelný penězi či jinou formou "okamžité kontroly", prostě na poezii neplatí...
. . .
[z rodinných důvodů zápis přerušen...]
. . .
[ještě k tzv. krizi; pokračování ráno, autobus, 5:55]
Napadá mě pro srovnání několik otázek:
Jaký dopad měly ve své době prvotiny Holana, Hrubína, Mikuláška?
Jakou roli hrají tyto básnické sbírky v kontextu celého díla zmíněných autorů?
Jakou odezvu měly v době svého vzniku kritické stati ani ne třicetiletého Šaldy?
Každý autor jednou začíná a stejně tak to je i nyní. To, že jsou určití básníci [mj. výše jmenovaní] dnes vnímáni jako klasici, je dáno časem a zhodnocením celého jejich díla, a nikoli tím, že by těmito klasiky byli po své první, druhé či třetí sbírce...
Pokud se dnes něčeho nedostává, tak je to sekundární literatura.
A poplach kritiků, že není básník?
Co takhle spustit poplach básníků, že není kritik?
Poezie is not dead!
Mimochodem, kdo vlastně píše nehybnost?

2 komentáře:

  1. Toho, kdo píše Nehybnost, není přeci vůbec těžké vypátrat. Styl je osobitý a autor nám zanechává spousty stop. Stačí se jen pozorně dívat.

    OdpovědětVymazat
  2. sekundární literatura k čemu?
    kritiků je dost, a někteří jsou i dobří. (psal jsem o tom zde: http://waiders.bloguje.cz/628036-ja-si-myslim-ze-to-byla-priserna-smira-co-vona-tam-predvadela.php) mě situace poesie nijak neznepokojuje, protože ta nejzajímavější poesie, nejen česky, byla napsánya už před staletími...

    OdpovědětVymazat