Hůlová, Hájek, Bělunková, Borkovec - taková krásná rovnováha. Včerejší čtení v kavárně Muzea Karlova mostu se konalo jako jakési pokračování ceremoniálu, při kterém se před nedávnem předávala Cena Jiřího Ortena. Měla to být příležitost pro oba oceněné, Petru Hůlovou a Jonáše Hájka, aby ze svých oceněných knížek, tedy Umělohmotného třípokoje a Suti, přečetli rozsáhlejší ukázky, než na které byl čas v Brožíkově sále pražské radnice.
Včerejší večer byl nabitý - (minimálně) na dalších třech místech v Praze se konaly zajímavé literární akce, přičemž na večeru Wagonu v Obratníku (o kterém píše Šumař) měl dokonce vystupovat právě Petr Borkovec.
Chvilku po sedmé hodině Petr Borkovec večer v zajímavém prostoru kavárny zahájil a vysvětlil, že zatímco Jonáše Hájka krátkým slovem a několika otázkami představí Libuše Bělunková (členka poroty, šéfredaktorka A2), u Petry Hůlové se stejné role měl ujmout Pavel Kosatík. Ten se ale bohužel nemohl dostavit a jeho role se tak ujal právě Petr Borkovec.
Dvě věci z tohoto čtení pro mě dělají zvláštní zážitek. Jednak místo, ze kterého promlouvali Hůlová, Bělunková a Hájek, bylo "o patro výš" než diváci (jak je vidět na fotkách). A pak - ze stejné výšky k nim zněla i hudba v podání akordeonistky Jany Bezpalcové, která byla úchvatná.
Asi nemá smysl zmiňovat se o tom, že Libuše Bělunková zopakovala svá pochvalná slova na adresu Jonášovy sbírky a uvedla párkrát Jonáše do rozpaků, ani o tom, že Jonáš přednesl zcela suveréně nové texty i ukázky ze Suti. Petr Borkovec pak citoval z F. X. Šaldy o těžkostech při porotcování a přidal k lepšímu čerstvou historku o tom, kterak mu dámy na poště odmítly rozmnožit texty s ukázkou z Petřiny knihy s tím, že takové věci prostě kopírovat nebudou, aby nakonec podlehly Borkovcovu naléhání a texty okopírovaly, ale pouze pětkrát. Petra Hůlová pak předvedla to, čím je její knížka silná - jazyk. Próza z jejích úst plynula a, mám-li to poměřovat podle sebe, nechávala přítomné, aby se zcela ponořili a nechali se unášet.
Zmínil jsem se už, že ten večer bylo v kavárně vše za 35 korun? Nejen víno a káva, ale i výtečné dortíky. Pěkný způsob, jak ukázat svou náklonnost literatuře.
Dík za reportáž - když jsem to (příliš pozdě) zjistil, bylo mi trochu líto, že propásnu Kosatíka.
OdpovědětVymazatjan vaněk jr.: Není zač. Kosatík by byl určitě zajímavý, ale Borkovec ho zastoupil víc než dobře - byl velmi zábavný.
OdpovědětVymazat