středa 7. listopadu 2007

Krizová komunikace

Jde o Cenu Jiřího Ortena. Bohužel nastalo to, co včera s jistou obavou vyslovil Petr Borkovec, když povídal u vína v café Fra po čtení Sylvie Richterové.

Objevila se první reakce na výsledky letošní Ceny Jiřího Ortena, která označuje Borkovcovo působení v soutěži za střet zájmů. Na Portálu české literatury Radim Kopáč píše:
...(Petr Borkovec) se přitom posluchačům pochlubil, že on už to ví: že totiž letošní Ortenovku dostanou Petra Hůlová (1979) a Jonáš Hájek (1984). Jakpak by nevěděl, když sedí v porotě (společně s L. Bělunkovou, J. Jůzlem, P. Kosatíkem a P. Mandysem). A jakpak by se nepochlubil, když Hájkovu knížku prosadil a odpovědně redakčně připravil v nakladatelství Fra, kde letos na jaře vyšla.

...

Jenže porota: Jakpak asi vypadala její zasedání a jakpak se asi volil vítěz? Vždyť Jindřich Jůzl se nedávno nechal slyšet, že současnou českou literaturu „považuje za slabou“, že „slibní debutanti se rozprchnou… a tak publikují ti, kteří ,zbydou ‘ “. Vždyť Pavel Mandys se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že on dnešní českou poezii vůbec, ale vůbec nesleduje. Vždyť Libuše Bělunková vede týdeník, kde česká literatura hraje druhé a k tomu pořádně rozladěné housle – a pokud paní šéfredaktorka pojme podezření, ráda si zahraje na cenzorku (jako třeba v glose o nominacích na Ortenovku v roce 2004). Všecku práci tak asi oddřeli historik Pavel Kosatík – a básník Petr Borkovec...
Hloupé je, že Radim Kopáč má samozřejmě v něčem pravdu. Ale pokud je pravda, to co Petr Borkovec včera řekl (a pokud si to po dvou sklenkách vína dobře pamatuji), totiž že o nominaci Jonáše Hájka do soutěže nevěděl, když se o ní dozvěděl, pokusil se odstoupit, ale už to nebylo možné, jedná se prostě jen o nepříjemnou shodu náhod.

Pokud si dobře vzpomínám na některé přednášky a na některé kapitoly z knih, které jsem v posledních pár letech četl, je to situace vhodná pro krizovou komunikaci. Pokud bych tedy byl na místě Petra Borkovce, neváhám ani minutu a vydám prohlášení, které by zrekapitulovalo celý běh věcí a ozřejmilo příčiny toho, že v Ceně Jiřího Ortena je jak na straně poroty, ba dokonce v jejím čele, tak i na straně soutěžících, navíc svým způsobem na stupních nejvyšších. Pokud totiž dojde k tomu, že v souvislosti s předáním ceny příští úterý celou věc někdo trošku více rozmaže v médiích, mohla by být vzniklá škoda dlouhodobější a vážnější, než se teď může zdát.

Update 8/11:
Ještě jedna poznámka k Ceně Jiřího Ortena, kterou už dlouho nosím v hlavě a kterou si neodpustím. Přes řadu výtek, které jsem vůči soutěži zaznamenal od doby, kdy jsem se o ní před pár lety dozvěděl, nemám pocit, že by se vydavatelství Mladá fronta jakýmkoli způsobem pokusilo výrazně posílit její postavení a vylepšit její image. Zkuste najít na internetu souhrnné informace o soutěži - nepouslouží vám web MF, ale Wikipedie.

Update 12/11:
Jak upozorňuje ve svém komentáři Pedro, na poznámku Radima Kopáče zareagoval na svém webu i Jaromír Typlt a na Portálu české literatury Vladimír Novotný.

12 komentářů:

  1. Anonymní8/11/07 13:08

    džízis...
    no, doufám, že to dopadne dobře...Bylo by mi to líto. Krom toho si nemyslím, že by Borkovec měl potřebu Jonášovi nadržovat... Jeho poezie je prostě dobrá, to Brokovec vycítil, proto mu umožnil knihu vydat, ale rozhodně nemá potřebu kohokoli nějak prosazovat...

    no jo, uvidíme, co dál

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní8/11/07 15:44

    no, vůbec nevím, proč takovouhle cenu udělovat, proč se má jmenovat zrovna po Ortenovi a už vůbec nechápu, proč to brát takto vážně. když už, tak je to jen hra, ne?
    nemluvě o tom, že taková Hůlová (ale taky Rudiš, Viewegh atd.) si prostě nezaslouží žádnou cenu.

    OdpovědětVymazat
  3. Inu, Kopáč; a inu, Mladá fronta - můžeme být rádi (teda, můžete, nebo můžeš, waiderse nepočítám), že ji vůbec ještě (spolu)provozují; ale chtít od tamních redaktorů, aby vytvářeli cosi pro web (ostatně, kdoví, v jakém stavu je tamní archív ceny), a dostávali to zrovna na ten její, pod tamním vedením... ne, to je zcela nereálné.

    OdpovědětVymazat
  4. škoda, že nelze reagovat přímo pod články na czlitu - tedy v tomto případě. myslím, že by tam vznikla zajímavá diskuse. jeden poměrně ožehavý příspěvek k článku se objevil například na blogu Jaromíra Typlta... (www.typlt.cz) nově na Kopáčův příspěvek reagoval Vladimír Novotný tamtéž: jedna věc je poměrně mrzutá i komická zároveň, a sice jak se virulentním způsobem rozšiřuje desinterpretace celé záležitosti; např. je zcela zřejmé, že ani jeden z pánů sbírku nečetl: Kopáč se odvolává na Štolbu, Novotný na Kopáče odvolávajícího se na Štolbu atd. atd. zrovna Novotný, pasující se do úlohy spravedlivého strážce literatury a lit. provozu, má také co říkat... takto by se dalo pokračovat dál a dál, ale má to cenu zhruba na úrovni žabomyších válek, důkazem jejich pokračování nechť jsou oba zmíněné "články"...

    OdpovědětVymazat
  5. tamtéž, myšleno na czlitu.

    OdpovědětVymazat
  6. Ondřeji, domnívám se, že ten humbuk, vzniklý kolem reakcí pánů Kopáče a Novotného, na který upozorňuješ, vlastně sám také vytváříš. Cituješ, jistěže v dobré víře, něco, co ses doslechl v hospodě, kde se o všem hovořilo NEVEŘEJNĚ u jednoho stolu, a to je jen jedna z věcí, ze které mohu vyletět z kůže. To aby se člověk skoro bál v tvé přítomnosti něco říci… Ty prostě to odposlouchané hned pověsíš na web s bohorovným mudrlantstvim, co bys dělal, kdybys byl Petrem Borkovcem, jako by se tě to nějak týkalo. Co je ti, hrome, po tom? Kromě toho, že jsi u stolu seděl a že je laureát ceny tvůj kamarád? Snad je za tím ambice reagovat na každý šustot v literárním světě? Připomíná to regulérní literární bulvár, to dění na tvém webu. Být tebou, nevydával bych prohlášení, ale chytil bych se za nos… Pokud jsi měl nějakou ambici Petru Borkovcovi radit, jak by se měl k situaci postavit, nechápu, proč jsi ji rovnou medializoval. Navíc tvůj článek obsahuje dezinterpretace: Petr Borkovec nepovídal nic „u vína“… Když to takhle napíšeš, to můžeš rovnou nasmolit, že hlavní porotce byl na mraky, to jste se neučili? A jak všichni víme, víno nepil, na mraky nebyl a ocházel první. To, cos na web pověsil, je medvědí služba... všem zúčastněným stranám. Nemohu se zbavit dojmu, že z toho trčí ještě něco jiného. A mně se takové zviditelňování zajídá. Až budeš jednou na místě Petra Borkovce, vydej prohlášení z krizové komunikace, do té doby, prosím, pro své glosování zvol poněkud serioznější tón.

    Ladislav Puršl

    OdpovědětVymazat
  7. Jaromír Typlt to pěkně napsal.

    A jinak myslím, že text na tomto blogu není snahou o vytváření laciné senzace - je to koneckonců vyjádření autorova názoru, což je přesně ten druh obsahu, pro který jsou blogy určeny.

    Rozumím obavě L. Puršla, že ve společnosti vášnivého bloggera si člověk nikdy nemůže být jist, zda nebude obratem citován. Tón blogu však nelze nikomu předepsat; je to médium osobní, nikoliv oficiální.

    OdpovědětVymazat
  8. ale stejně si myslím, že o tomhle je zbytečné vůbec mluvit.

    OdpovědětVymazat
  9. Tohle mě fakt pobavilo. Pravda je, že kromě pánů Kopáče a Novotného se o vzniklou – a skutečně od pohledu malinko frapantní - situaci vlastně nikdo, pokud vím, ani slovem neotřel. Takže dramatičnost celé té zprávy vyznívá trošku do prázdna -

    Na druhou stranu je tu nepřiměřená hysterie Ladislava Puršla – i jeho by se mohl jeden zeptat, kým nebo čím se cítí být povolán bít se jak lev za Petra Borkovce. Věřím, že kdyby se ho tenhle text nějak významně dotkl, dokázal by na něj v první řadě reagovat sám. Holt Borkovec byl předseda a Puršl je soudce.

    Tenhle blog se mi zdá být blogem o literaturu se zajímajícího člověka. Jakýmsi jeho soukromým zápisníkem vyjadřující jeho soukromé názory. Jako blog to samozřejmě předpokládá nějakého čtenáře, ale nakonec je to jenom blog, kam si autor může psát, co chce. Pořád mi to přijde vkusné. A vedle toho je tu info o chystaných akcích a zpětné pohledy na akce proběhlé – což z literatury dělá takový docela životný organismus – mno, zrovna tohle mě v těch různých seriózních literárních podnicích chybí.

    OdpovědětVymazat
  10. Ale popravdě kdo chce psa bít, vždycky si hůl... Mě třeba pobavil ten rozhovor z ČT24, kde musela chudák Petra Hůlová asertivně hledat vysvětlení pro to, jak to, že ji vůbec nominovali, nestydu jednu publikující... :)

    OdpovědětVymazat
  11. ztratila: Díky.

    Jsem moc rád, že moje očekávání týkající se reakce na spojení Borkovec-Hájek-CJO byla přehnaná.

    OdpovědětVymazat
  12. Ad „ztratila“

    Dobry den, Ondrej mne upozornil na reakci, dekuji. Pobavilo mne oznaceni, resp. souslovi "neprimerena hysterie"; muze byt snad "primerena"? Nu, nehodlam polemizovat s tim, zda reakce takova byla ci ne, to je vec nazoru, respektuji. Byla vsak osobni a podepsal jsem se pod ni proto jmenem; v prostredi nicku to povazuji za dulezite… Kdyby se takova situace stala na Ondrejove webu poprve, priznavam, asi bych nereagoval. Ale kdyz pozvete kamarada ke stolu a vzapeti se doctete o prubehu vecera ve stylu "tak jsem nekde byl a nekdo povidal, ze...", to mi vazne prijde vselijake, jen ne vkusne. Namatkou napr. tez reakce tykajici se toho, zda Bondy umrel, vzapeti update, ze opravdu umrel… z 9. dubna 2007 na http://lipar.blogspot.com/2007/04/
    bondy-zemel.html… To mi prijde trochu trapne a nepripada mi to jako zajem „o literaturu“, vam ano? Pokud by to tak bylo, stavala by se, dle meho nazoru, stezejnim tematem takoveho blogu literatura, popr. premysleni nad ni, ne primarne literati. Argumentujete, ze je to nakonec „jenom blog“ a autor do sveho blogu, coby soukromeho zapisniku, „muze psat, co chce“. Jiste, svobodu slova tu nikdo neomezuje, pritakal bych vam ovsem az v pripade, ze by k tematu mel autor opravdu co rici. A to nejen k te situaci, kvuli ktere reakce vznikla. Kdyz uz jsem vytahl z hrobu Samana, pak srov. odlisny pristup na http://chmelar.blog.sme.sk/c/90700/
    Totalny-realista-Egon-Bondy.html


    K vasi otazce: Nezasazuji se z nejakeho skryteho duvodu o Petra Borkovce a nedelam mu timto mluvciho. Tez si nemyslim, ze by u nej Ondrejovy rady vyvolaly neco vic nez mirne rozpaky. Kdyby byl na jeho miste nekdo jiny, reagoval bych ovsem stejne; take spolustolovnikum jsem reakci poskytl s prosbou, aby se k ni vyjadrili, pokud jsem prestrelil.

    Respektuji, ze blog je "mediem osobnim", jak se zminuje Jitka Srbova. Kdyz uz ovsem sebeprezentace ve smyslu osobniho media, pak bych se "bil", a to souvisi s tonem blogovani, za urcitou miru „nebulvarni slusnosti“, kdyz uz ne o verohodnost, s jakou by informace, pochytane v kavarenskem sumu mely byt, nebo snad alespon mohly byt, nejen medialne, prezentovany. Kdyby autor stal o overenou informaci, jednoduse by ji vytocenim cisla, napsanim mailu ziskal. (Osobne se mi stalo vicekrat, ze jsem zaslal soukromy mail, v podobe k publikaci nevhodne, s informacemi o nejake akci, ktery se pak bez meho vedomi na strankach objevil, vcetne fotografie atp.) Pokud tedy je, jak se zda, v prostredi blogu vsechno povoleno (coz je podle mne neco jineho, nez svobodne vyjadreni se), potom povazuji za dulezite podelit se nad takovym pristupem o sve pochybnosti.

    Tez se domnivam, ze znam Ondreje dlouho na to, abych do toho mohl riznout, pochopitelne s rizikem, ze ho nastvu. I kdyz nehazim jeho web do stejneho pytle s jinymi mudrlanty, ktere, myslim, sama znate jeste lepe nez ja, presto je, dle meho nazoru, autoruv ton ukazatelem miry ucty k tem, o kterych pise. A ta opravdu predepsat nejde.

    S pozdravem
    Ladislav Pursl

    OdpovědětVymazat