Kravata

fashionable poetry
Originally uploaded by Ondra_L.

Na přání předkládám důkaz. Tohle je kravata, kterou jsem dostal k narozeninám. Stojí tam tam následující.

Sotva popadám dech
a ona „Pojď pojď“
oči držím otevřené
jen silou vůle
a ona „Pojď pojď“
hladí mě po tváři
a voní jarem
a říká „Pojď pojď“

Přivřela oči ztišila hlas
a všechna síla drobných prsou
říká „Pojď pojď“

Hoří a prší a taje
a fouká a hřmí
a studí a občerstvuje
a říká „Pojď pojď“
co krok to knoflík od košile
co pohled to sedm statečných
by padlo v křečích
tančí a každý krok
říká „Pojď pojď“

Jména bez jména
strhává ze sebe slova
jen klopýtnutí
“Pojď pojď“

Město si žádá své
plujeme skrz
prázdné chodby
tiché vlhké

Někde venku
je světlo
je strom
je kniha
je deset tisíc kanálů
je jedno kudy
je všude jeden cíl
je postel a stůl
je Měsíc a od něj všechna
vlnobití