Zobrazují se příspěvky se štítkemAnna Ciprová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAnna Ciprová. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 24. prosince 2006

Anna Ciprová: O chlapečkovi a švábech

Jela jsem v autobuse
a chlapeček vedle mě povídal
"Nejraději ze všeho mám šváby,
to jsou moje nejoblíbenější zvířata"

Musela jsem se usmát,
dobře to je zařízené,
každého má někdo rád

úterý 15. listopadu 2005

Kde začíná a končí tvůrčí krize

Tvůrčí krize začíná ve chvíli, kdy člověk zapomene na rituály. Když skončila čajovna U cesty, dost možná nejmagičtější místo v Praze, skončily má psací nedělní odpoledne.

Tvůrčí krize začíná, když člověk podlehne iluzi, že čtení poezie ho nutně musí inspirovat k vlastnímu psaní.

Tvůrčí krize probíhá.

V neděli se Anička Ciprová zmínila, že už skoro dva roky nic nenapsala. Vzpomínám si na Jerryho Maguira. "So this break is a break-up?" To snad ne. Zvlášť u tak úžasné duše, jako je Anna, by to byla věčná škoda. Posuďte:
***
Stačí, když necháš před mými dveřmi dva ořechy,
a já už budu vědět,
že jsi se rozhodl.

Stačí, když mi pošleš vlaštovku
a já už budu vědět,
že mám čekat u hodin na rohu.

A potom, až se sejdeme,
tak potom... No, uvidíme...

Tvůrčí krize končí, když si člověk, jehož dobře utajenou úchylkou jsou silné čtverečkované sešity formátu a5 z recyklovaného papíru, zakoupí nový čtverečkovaný sešit formátu a5 z recyklovaného papíru a vezme do ruky tenkou černou fixu.

Držím si palce.