Ve Fra bývá na čteních poslední dobou nezvykle veselo. Po nedávném večeru s Martinem Ryšavým a jeho poslední knihou Vrač, kdy se kavárna poměrně dlouho otřásala smíchy (trochu je to poznat i z fotek), došlo na něco podobného i prvního března s irským básníkem Alanem Gillisem.
Belfastského rodáka, který nyní žije v Edinburghu, uvedl celkem obsáhle Justin Quinn. Jeho dobře rytmizované básně hojně čerpající z jazyka ulice a pohybující se někde mezi ironickým komentářem a melancholickým povzdechem ve vlastních českých překladech četli David Grosser a Ondřej Pilný, Gillis recitoval originály.
A právě rozdíl ve čtení mě pobavil přinejmenším stejně jako vlastní texty. Zatímco Grosser, který četl většinu přeložených básní, jim propůjčoval lehkost a humor, samotný Gillis přednášel táhle, s úsměvem, ovšem jaksi posmutnělým (a to i v případě závěrečné básně o whiskey).
Alan Gillis, Café Fra 1. března 11 by fracz
Nabízím samozřejmě i pár snímků, aby bylo možné k hlasu přiřadit obličej.
Příliš pozdě jsem se dozvěděl, že Gillis taky přednášel na ÚALK FF UK o Edwinu Morganovi.
OdpovědětVymazat