***

Krematorium je plné světla
Zima od nohou
a bzučení továrního spínače
při pohybu opony a rakve

Mělo by se tleskat
napadá mě
ale radši se šouráme ven
na chvíli na slunce

***

Ve slabší chvilce
nechala se našustit
uvízla v závějích
piškotových drobků
Aspoň že účty platí ten muž

Za celou hodinu mu jedinkrát neřekne jménem
deset let poté
co jsme společně poslouchali
ztichlý svět
při zatmění slunce

***

Výtah zasténá
poslední krabice hrnec šála
patra se ztrácejí pod nohama

Přepsat jmenovky
plyn elektřina voda odpad
Žádné dveře tu ještě nevrzají
nic nekape
vaříme kávu první druhou
hrnek kotvící bod
s nemalou úlevou necháváme
neumyté nádobí
aspoň chvilku

***

Stále pevnější sevření kořenů
nejistá paže vztyčená nad potokem
nehty strhané prvním mrazem

Dědek v montérkách šusťákový vnuk
boty obalené bahnem

Odpoledne brní nízkým napětím
Balící papír je roztrhaný
čeká se na další akt

Zemřela Viola Fischerová

Viola Fischerová
Originally uploaded by lipár.

Violu Fischerovou jsem znal především od vidění z literárních večerů v café Fra, většinou jako pozornou posluchačku.

Několikrát jsem ji zaznamenal i jako mentorku mladších básnířek, naposledy Alžběty Michalové - její texty i osobnost jí podle všeho nesmírně zaujaly a hádám, že o ně pečovala s úsilím takřka mateřským.

Jedinkrát jsem ji viděl jako roztrpčenou divačku (z toho večera pochází i tahle černobílá fotka): Martin Ježek promítal svůj film Dům daleko, ve kterém se odrazil od textu Věry Linhartové, podle Violy Fischerové se ovšem jménem autorky pouze alibisticky zaštítil. Asi nikdy jsem nebyl svědkem tak vášnivých výpadů diváka vůči právě promítnutému filmu.

Před rokem a půl jsem na večírku, kterým se ve Fra slavil konec literární sezóny a příchod letního volna, v tombole vyhrál její rukou psaný text. Pověsil jsem si ho s nemalou hrdostí (na co vlastně?) nad stůl. Moc tam vlastně nepasoval. Hledám teď pro něj nové místo.

PS 5/11: Tomáš Fürstenzeller - Projekce (za odkaz díky Jonáši Hájkovi)

PS 8/11: Almanach Wagon v rámci Dne poezie pořádá v sobotu 13. listopadu večer poctu Viole Fischerové s názvem Kupé pro Violu.

Bogdan Trojak: poezie na víně

Originally uploaded by lipár.

Včerejší autorské čtení v café Fra mělo zvláštní příchuť. Básník Bogdan Trojak, který tu vystupoval, je totiž současně také vinařem, dokonce jedním z šesti Autentistů. A tak publikum okouzloval nejen svými texty, ale také vlastním vínem Kaich (ano, spojení s jeho sbírkou Strýc Kaich se žení je součástí jeho přístupu k tvorbě).

Během čtení nabídl poměrně čerstvou poezii, poetickou prózu - vína, která se ideálně hodí ke čtení vybraných básníků, a nakonec i poezii pro děti (utkvělo mi "ryba není paryba / štika není paštika"). Snadno se podléhalo.

Řeč přišla i na jeho textařskou práci. Prozradil, že spolupráce s Lenkou Dusilovou bude v dohledné době pokračovat. (Eternal Seekers pro mě byli příjemným překvapením, dokonce natolik, že jsem si po dlouhé době koupil klasické CD. Na novinku se tedy opravdu hodně těším.)

Tradičně nabízím několik fotek z večera.

Mimochodem, chvilku po čtení vzniklo i video pro Referendum.