Dvojjazyčný večer, při kterém byl s Vörös na pódiu ještě Petr Hruška, neměl, pokud vím, příliš silnou reklamu. Malý sál byl zaplněný velmi řídce, ačkoli z mého pohledu to bylo vyváženo přítomností Karla Šiktance a Josefa Straky.
Vörös četl každý svůj text nejprve maďarsky a následně česky. Po chvilce ale čtení překladů svěřil Hruškovi. Společně pak představili společný "projekt": řadu překladů, variací a variací na variace, které mají za výchozí bod Hruškovu báseň Dveře.
Vždycky se ty dveře zavíraly, samy od sebe, léta letoucí, s pomalým chvatem.Jak to vypadá, když si dva muži, kteří k sobě našli podle vlastních slov cestu skrze podobný smysl pro humor, vyměňují variace na jeden text, se můžete podívat na videu. Svým dílem přispěla i Yvetta Ellerová - její zhudebnění krátké video uzavírá.
Teď se ani nehnou.
Před nimi žena zvedá provinile velkou spodní košili, která v noci spadla ze šňůry. Muž se dívá na ženu s tou košilí. Asi vítr. Někdy v noci.
Oba by chtěli vědět kdy, kdy přesně se to stalo, oba by chtěli být v té chvíli.
Fotografie z večera jsou tradičně na Flickru.
Žádné komentáře:
Okomentovat