Focení uplynulo mnoho, ani jsem nestačil poznačit a odkazovat. Jako obvykle v krátkosti.
Budete-li míst možnost poslouchat polského prozaika Tadeusze Dąbrowského, nenechte si ji ujít. (Mimochodem, jeho poznámka o tom, že české slovo "zavazadlo" naprosto přesně vystihuje podstatu věci, se mnou bude ještě dlouho.)
Večer Almanachu Wagon věnovaný Viole Fischerové nabídl nejen působivou vzpomínku Olgy Stehlíkové, ale i spoustu dobré poezie (a ne tak dobré hudby).
O spojení poezie a módy se společně pokusili Marie Šťastná a Jakub Polanka. Dle mého úspěšně.
"Je to velká žena," řekl mi o Zsuzse Takács Petr Borkovec pár minut před začátkem jejího čtení. Měl pravdu.
Z hudebního večera Pavla Klusáka, Jany Šrámkové a Jiřího Peňáze jsem utekl po první třetině. Ne kvůli obsahu, prostě kvůli tomu, že v zakouřeném café Fra už se nedalo dýchat. Z reakcí několika dalších se prý večer vydařil, ačkoli ne tolik, jako Klusákovo loňské sólo.
Pánové Těsnohlídek ml. a Zábranský přitáhli hodně diváků.
Iva Klestilová jich přitáhla o poznání méně, přestože její text byl zajímavější. A zábavnější. Škoda.
A venku opět sněží.
Vidíte, pane Lipár,
OdpovědětVymazatmně zase přišlo, že poezie byla poněkud uondaná a ani Jitka Srbová, která mne zaujala z básníků nejvíce, se nevyhnula klopýtnutí, zabřednutí do klišé.
Co se týká muziky tak ano, pan Bystrov byl druhý Honza Nedvěd a nudil jsem se až hanba, Pavla Novotného a doprovodnou skupinu Voni, rozbila dramaturgie večera. Rozsekat jeho vystoupení na malé kousky byla medvědí služba. Slyšel jsem jej v kuse a musím uznat, že to byl jeden z nejzábavnějších zážitků poslední doby. Ale názor je názor.
S pozdravem
Tomáš Čada
Tomáš Čada: Očividně máme odlišný vkus :) Bystrov je podle mého místy opravdu zajímavý, z Novotného/Voni mi bylo trapno.
OdpovědětVymazat