ZAČÁTEK
Les byl temnější a temnější, přesto Ivka pokračovala v cestě.
Stará bába Jenšovka jí prozradila místo, na kterém roste bylina pro věčnou lásku, aby z ní mohla utrejch pro svého muže udělat.
Ivčin manžel byl trochu proutník, ale jí rozhodně nezanedbával. Někdy jí dokonce klátil až tak moc, že si skoro přála, aby šel zas za nějakou jinou, jak jí měla servanou. Přesto ho chtěla mít jenom pro sebe. Nejspíš kvuliva řečem, co šli po okrese. Však jí i stará Jenšovka varovala, ať si to nechá pořádně projít hlavou. Že pak se ten její, Karel se jmenoval, na jinou nepodívá a Ivka nebude s to schánět pořád vazelínu.
Ale Ivka si říct nedala, že s věčnou láskou neni špás, a tak šla dál do stále temnějšího lesa.
Taková bylina, pro kterou Ivka zrovna šla se trhá zásadně v prvním čtvrtku po výplatě a člověk na takový sběr na sobě muší mít něco s flitrama. Taky dení doba je důležitá, protože bylina je funkční jenom v plném květu, takže se musí trhat chvíli po poledním.Tohle všechno se teda Ivka dozvěděla od Jenšovky a podle toho se taky zařídila.
Tak teda šla tím lesem směrem, kde je, jak bába řekla, les nejhustší a nejtmavší, jen v samém středu je palouk zalitý sluncem, na němž bylina ta roste.
Ivka to měla skvěle vymyšlíno. Až kytici narve, vrátí se domu, měla by to stihnout ještě než se Karel vrátí z práce, a hned dá vařit vodu. Protože Kajka by za boha žádnej bylinkovej té nepolk, měla na něj Ivka fintu. Už dopoledne navařila koprovku, kterou Karel nade všecko zbožňuje a schválně jí udělala hustší, aby jí pak právě tím odvarem mohla naředit a Karel nepojal nijaký podezření. Ovšem funkčnost drijáku byla podmíněna ještě tím, že, jak řekla Jenšovka, méďium tento při milostnym aktu polknout musí. A i to měla Ivka dokonale promyšleno. Totiž Karel vlastně zajde na to svý libido. Jakmile se totiž dozví, že bude koprovka, rozvášní se, vrhne se na Ivku, serve z ní uplně všechno, ta si na pekáč frkne tu naředěnou vomajdu, to Karla rozpálí ještě víc, protože tuhle baštu fakticky zbožňuje, a vylíže jí utrejch neutrejch, bylina nebylina.
Ivka se najednou tak zasnila, jak to má všechno vymakaný, že si v tom tmavém lese nevšimla kořenu, o který zakopla. Padla rovnou na zift a pekelně si ho rozdrbla. Z natrženého obočí ji cákala krev, nos měla zlomený a levé ucho do půlky odtržené. To ale nebylo všechno. Jak se totiž snažila dostat na nohy, chtěla se přitáhnout za větev, která vyrůstala nízko nad zemí. Ta byla ale suchá a jak se za ní začala Ivka vytahovat praskla a bodla jí do oka. To jí počalo vytékat po tváři, nehledě na to jak kurevsky to bolelo. Nutno ješte pro úplnost říci, že v tuto chvíli její řev přilákal párek divokých sviní i s jejich podsviňčaty, jež se dlouho neupejpaly a jaly se ještě za živa Ivku cupovat na kusy, až z ní nezbylo prakticky nic.
A něco přece. Poučení. Že totiž kazit koprovku utrejchem se nemá!
KONEC
(publikováno se svolením autora)
špicovní!
OdpovědětVymazat