ZAČÁTEK
Byl jeden muž a ten věřil, že Bůh je ve všem pozemském. V lidech, zvířatech, rostlinách, kamení.
Dlouhá léta meditoval a snažil se dosáhnout na podstatu samotného božství, až jednou mu jeho Já v hlubokém transu prozradilo, že božské úrovně dosáhne, pokud do sebe vstřebá vše božské.
Když se muž z transu probral a poskládal do své mysli právě proběhnuvší mystický prožitek, vyšlo mu z toho jediné. Musí vše sníst, jedině tak vstřebá vše božské a konečně dojde poznání podstaty Všehomíra.
A tak začal. Nejprve tím, co měl ve své jeskyni, poté snědl i tu a tak pokračaoval po tisíc let až zbyl ve vesmíru jen on sám.
Nutno podotknout, že díky technikám božského cvičení jógy zcela eliminoval jakékoliv vylučování ze svého těla, jelikož, a to je logické, i ve výpotcích je obsažena božská podstata.
Letíc vesmírem, zkoumal muž své pocity. Vše již vstřebal a skutečně už má skoro božský pocit, že chápe skutečnou onu podstatu, ale nějaká malá troška poznání mu stále ještě uniká.
Rozhlíží se tedy okolo sebe a při tom se pohrouží do deset tisíc let trvající meditace. A najednou to má. Ten kousek boha, který jestě nevstřebal je obsažen v jeho těle. Bude muset sníst i to!
A tak, protože je zběhlým jogínem, použije techniku vysutého trakčníku a počíná vstřebávat své tělo a nakonec mizí i trakčník, který jako transcendentálněmeditační božská černá díra zhltne sám sebe, čímž rozhodně ničeho nedosáhne...
KONEC
(publikováno se svolením autora)
Žádné komentáře:
Okomentovat