úterý 24. ledna 2006

Nevěřil bych, že to kdy řeknu.

V neděli jsem vyrazil do Akropole na derniéru představení Hamlet: přání zabít. Skvělá věc. Velmi příjemný zážitek, tak trošku očekáváný, protože s Evičkou není špatných zážitků.

Dnes odpoledne jsem byl pozván do Sazky na Depeche Mode. Zadarmo, do klubového patra. Neposlouchám Depeche Mode, znám je spíš pasivně. Ale klobouk dolů, Dave Gahan je rockový šaman. Možná nedosahuje Morrisonových kvalit, možná nezpívá všechno tak čistě, jak by mohl. Ale s mikrofonem se točí bezkonkurenčně nejlépe, poměrně rychle se svléká do půl těla a dokáže ovládat dav s jistotou sobě vlastní.

Fakt bych nevěřil, že to kdy řeknu, ale já jsem byl unešen. A být unešen dva dny po sobě, ach, to je slastná existence.

Žádné komentáře:

Okomentovat